HAVNES.JÄRMYR.SERRIES: Distant Curving Horizon. The Primal Broken Passage. Beneath the Scorching Sun

Prvotní šok, že takhle komplexní album natočila trojice muzikantů bez přípravy na jedno posezení, musí vystřídat drobná korekce v podobě vyjmenování předchozích spoluprací. Jak kytaristé Dirk Serries (Fear Falls Burning, Vidna Obmana, Microphonics, The Void Of Expansion) i Eirik Havnes (Saw), tak bubeník Tomas Järmyr (Yodok, Zu, Motorpsycho, Werl, Sunswitch, Saw) se už dříve potkali. Ovšem pouze ve dvojicích jako The Void Of Expansion (Serries/Järmyr) nebo SAW (Havnes/Järmyr), nikdy ve trojici. Session, která proběhla před třemi roky 16. května 2015 v Trondheimu, tedy bylo ohmatávání dříve neprozkoumaného terénu. Serries rozprostírá zpočátku své kytarově ambientní linky, ke kterým Järmyr přidává jazzově swingující bicí a Eirik jemné hlukové kolorace. Improvizace Belgičana, Nora a Švéda pomalu graduje okolo dvacáté minuty, kdy se postupně z meditativních vod pomalu přesouváme do hučivých, nebezpečných vesmírných ploch. Rámcově v polovině stopáže alba se trojice definitivně loučí s kytarovým ambientem, rocková kila spoluhráče mají náhle konkrétnější podobu, přesto stále máme co do činění s minimalismem, postaveným na atmosféře a hluku. Postupem doby se přidají psychedelické valéry, kytarové drony jsou často penetrovány a v závěrečné části z pozice síly nejprve ustoupíme, takže hlavní roli přebírají stále nervní bicí, ovšem stupňující se hluková katarze se ještě jednou přihlásí o slovo. Tentokrát kytary imitují hammondy a závěr se pak hroutí do freejazzové kody. Album potěší spíše milovníky kytarových hluků, a to přesto, že pomalu se měnící rytmická i hluková hmota má sklony se jazzově rozehrát. Trojice ale úsporně drží emoce na uzdě a tím vytváří napětí, které udrží až do konce stopáže alba. Podobně konstruovaných improvizací určitě proběhla celá hromada. Tato mezinárodní, kytarově rytmická kouzla ale mělo smysl vydat. Fungují totiž opakovaně i při domácím poslechu.

 

Midira Rec., 2018, 54:43