ELZA SOARES: Planeta Fome

Po předchozích dvou až punkově navztekaných albech údajně devadesátiletá zpěvačka drží svou linii, dál způsobuje rozruch. Na archaický titul Královna samby proto zapomeňte. Oproti minulosti ubrala Elza s novým producentem Rafaelem Ramosem na zvukových experimentech a dočkáme se daleko větší popmelodické vstřícnosti, řekněme odrazu možné naděje ve smyslu „i válka může znít jako radostný karneval“; nicméně – nebo snad právě proto – pokud se rýpete v otevřených ranách rasismu a pobuřujete vládnoucí elitu, s bezstarostnou sambou si pozornost nezískáte, nehledě na ventilaci míry naštvání, takže jako protipól vypustíte z klece nebývale dravé elektorockové šelmy s hiphopovou hřívou. „Nedáme se,“ zpívá na úvod v Libertação za doprovodu elektroextrémistů BaianaSystem.

 

Do některých skladeb vkládá zpěvačka odkazy na starší, vlastní i cizí písně: v Blah bla bla, až vyostřené analýze země, ji přeřvává raper BNegão, když se zčistajasna, a to jsme u těch kontrastů, ozve medový hlas zpěváka Tima Maiy v úryvku ze slavné milostné balady Me dê Motivo. Comportamento Geral je cover protiautoritářského manifestu od Gonzaguinha, složený během diktatury, převedený do rockového reggae se smyčci a oslavující dnešní pochybovače. „Zasloužili jste si to,“ konstatuje chrčivě Elza. Nebezpečně stoupající homofobiie pro ni zůstává zásadní téma: od Caio Prado si vypůjčila hymnu LGBT Não Recomendado s elektronikou změněnou k nepoznání, a ironicky myšlený obal je dílo trans komiksového karikaturisty Laerte Coutinho. V Não Tá Mais de Graça se Elza vrací k ústřednímu verši dávné skladby A Carned Seu Jorgeho – „nejlevnější maso na trhu je černé“ – a s raperem Rafaelem Mikem ho negují: „nejlevnější maso na trhu už není zadarmo“.

Závěrem: dej Bůh Elze další léta života

 

Deck, 2019, 42:05