Anthony Pateras: Chasms

Australský skladatel a klavírní ekvilibrista Anthony Pateras představil své umění v Praze v rámci loňského ročníku festivalu Alternativa se svými souputníky – kytaristou Davidem Brownem a perkusistou Seanem Baxterem. Jeho profil jsme přinesli v UNI 11/06. Nyní se prezentuje čistě sólovým albem CHASMS (Sirr, 2007, 44:48), kde dokonale vyniká jeho hra na preparované piano. Od tonální smršti na začátku se propracovává k filigránským úderům na jednotlivé struny svého nástroje a nechává vyznít i programové pauzy. V druhé sklabě však vytváří až industriální klapot a postupně navozuje echoidní mýtickou atmosféru nečekaných zákrutů a atonálních ploch, které rvou uši a zároveň dosahují kamsi k sonické nirváně. Jeho preludia evokují postcageovskou generaci, ale Pateras je vždy originální a svým tónomlejnkem dokáže vytvořit zcela nadpozemskou atmosféru. Jeho klávesy břinkají, zvoní i chrčí a nechávají posluchači nekonečný prostor pro imaginaci. Pochopitelně je úžasné vidět Paterasovy prstoklady naživo, ale i jeho ambientní vyjádření pocitů na chladném nosiči má své kouzlo. Je to setkání Stockhausena se Cecilem Taylorem v kubrickovském vímání času a prostoru. Rychloběhy se střídají s údernými kadencemi i zádumčivou zámlkovostí. Je tu znát preciznost pragmatika a komponisty non plus ultra i cit pro zcela bezuzdnou improvizaci. Klávesy jakoby pokrývaly celé umělcovo tělo a zároveň vytvářely odstředivý vír do nekonečnosti. Zkrátka cca třičtvrtěhodinka pro drásání duše i meditativní seanci.