Ad Hot
„War, children, it’s just a shot away,“ zpíval Jagger v songu Gimme Shelter rok po okupaci Československa a mimo nás tomu museli rozumět přinejmenším západní Němci. Mající od té chvíle za humny další pluky Krasnoj armii, nejenom ty v NDR. A když hráli Stones v devadesátém na Strahově, zněla slova „válka je na dostřel“ absurdně aktuálně, protože na nedalekém Balkáně se zrovna rozpoutávalo peklo.
No a teď to máme „just a shot away“ prakticky doslova. A umíme si představit kde co. I že se po Miloševičovi and his boys ocitne před mezinárodním tribunálem taky jistej Putin. Eh, bláhová iluze. Jako že ho dřív potká něco nepěknějšího. I když téhle představy bych se nevzdával. Co víme? Dnešní zbožňování může v ekonomicky zbídačelém Rusku, a takové prostě bude, jít k čertu daleko rychleji, než by kdo čekal. Nejméně on sám. Jako se evidentně nenadál, že se kvůli ukrajinské odhodlanosti a mizernému stavu ruského vojska tak zašmodrchá plánovaný hladký vpád. Vždyť podle jeho představ už měla jistě týdny v Kyjevu fungovat kolaborantská vláda a vše být takříkajíc v kabele. Než by se Západ probudil a uvalil chabé sankce. A ovšem, ať to Putin ustojí, nebo nikoli, stejně přijde o životy a domovy obrovská spousta Ukrajinců. A třeba dodat: taky padnou mraky ruských vojáků. To se dlouhodobě v 21. století už asi ututlat nedá. Jako to zvládl skoro před sto lety Stalin s miliony mrtvých při jím vyvolaném hladomoru zrovna na Ukrajině. A budou lidé do nekonečna věřit, že jsou ti letošní mrtví hrdinné oběti ukrajinské agrese? Ale zase, co my víme? Rusové jsou přece národ poddajný až hrůza.
No nic, obrátím přece jen list k něčemu veselejšímu, tedy komickému. Týká se to ústřední postavy tohoto čísla, která byla trochu blázen a kdysi publikovala podrobný návod, jak naučit kočku používat člověčí WC! Pod žertovným titulem A Charlie Mingus Cat-alog for toilet training your cat je k nalezení na netu. Zjednodušeně: kočičí záchodek vyrobíme z mělké kartonové krabice s vloženou plastikovou deskou (aby se karton nerozmáčel) a plníme ho rozcupovanými novinami místo písku nebo kočkolitu, které by ho přetížily pro finální fázi. Ta nastane po pár týdnech trpělivého přesouvání směrem k toaletě, pak přímo do oné místnosti a nakonec se provázky nebo drátky připevní nad mísu. Když si zvířátko zvykne, vystřihne se ve dně nejprve menší otvor, pak větší a nakonec uvyklá kočka už vesele koná přímo do porcelánu. „Nedivte se,“ píše Charlie, „když uprostřed noci uslyšíte spláchnout záchod. Kočka se to může naučit vedena instinktem všechno zakrývat, to je pro ni hlavní. Když náhodou šlápne packou na knoflík u splachování a uvidí, že se mísa čistí, může si vzpomenout a dělat to pak úmyslně.“ Charlieho kocour jménem Nightlife to prý celé zvládl během měsíce. Tedy o dost rychleji než Putin dobýt Ukrajinu. Sláva jí!