Skip to content

Vratislav Brabenec: Nebyli jsme žádný partyzáni

By Vladimír Drápal

Vráťa Mravenec, jak mu říkal Pavel Zajíček, je jednou z mytických postav českého undergroundu, ale hlavně člověk, jenž na prahu věku, který mu už čtyřicet let nikdo nepředvídal, s klidem sleduje mravenčení kolem a skrze neřesti nasává inspiraci. Jak rád říká: „Kdybych místo toho rumu, co jsem v životě vypil, ty peníze šetřil, to by … Continued

Mikoláš Chadima: Ano. Hudba léčí

By Vladimír Drápal

K nepřehlédnutelným postavám české hudební scény patří nepochybně Mikoláš Chadima. Rozptyl jeho práce je široký, víc o tom všem a taky pár skutečných pikantností se můžete dozvědět v jeho dvou obsáhlých dílech pamětí Alternativa I a II. Ale přesto, že mu letos bude sedmdesát, Mikoláš nepolevil. Dokonce po delší době je ve studiu, a to … Continued

Za Liborem Krejcarem

By Vladimír Drápal

Dnešní hektická doba stále více vyžaduje recyklovatelné umění, jednoduchost a srozumitelnost. Umění, které jde do hloubky, vyžaduje čas, neřku-li ručení vlastním životem, to zdržuje, obtěžuje, znepokojuje. Libor Krejcar, který v červenci tohoto roku zemřel, byl právě takovým umělcem, nezávislým a nekompromisním, tvorbou vybočoval z obvyklého úzu líbí/nelíbí, jeho svět se neprotínal se světem komerce, podbízivosti … Continued

Půlnoc: Kruh se uzavírá

By Vladimír Drápal

Nic nemůže trvat věčně, ani život hudebních souborů. Zůstávají nahrávky, fotky, společné zážitky z koncertů. Ale vždy nakonec dozraje čas, kdy je třeba říci si, že děkujeme, už to bylo všechno. A ten čas dostihl i skupinu Půlnoc, která na jaře, v dubnu a květnu, odjede pár posledních koncertů, aby se se svými posluchači a … Continued

Zdeněk Konopásek Doktor Konopný

By Vladimír Drápal

Dvouletá fáma byla dvouletá vlastně hned dvakrát. Hrála ve dvou krátkých časových úsecích, v letech 1981–83 a potom 1988–89. I když jádro kapely bylo v obou případech stejné, na konci 80. let zněla Dvouletá fáma hodně jinak než na jejich začátku, temně, neučesaně, divoce. Od založení kapely je to právě letos čtyřicet let, a tak … Continued

Nemám výtvarný školy

By Vladimír Drápal

V případě výtvarného umění nelze u Pavla Zajíčka mluvit jen o obrazech, které začal vytvářet pravidelněji začátkem 90. let minulého století, ale je nutno vrátit se hlouběji do historie. Výtvarná práce vždy patřila k další tváři jeho uměleckého vyjádření, vždy byla specifická a odlišovala se, stejně jako vše, co Zajíček dělal, od běžných uměleckých standardů … Continued

Pavel Zajíček – Ostrov uprostřed pevniny

By Vladimír Drápal

Jsou lidi, kteří dokáží změnit život. A Pavel Zajíček je jedním z těch, kdo ho změnili nejen mně, ale mnoha dalším lidem (nejen) mojí generace. Nejdůležitější setkání je samozřejmě to první; jako celá řada mých vrstevníků jsem se o jeho existenci dozvěděl z „publicistického dokumentu“ Atentát na kulturu v létě 1977. Bylo to doslova zjevení, … Continued

Svatopluk Karásek: Tři akordy, víra a naděje

By Vladimír Drápal

„Boha milujícím, všechny věci pomáhají k dobrému.“ (*) Sv. Pavel V UNI bývá zvykem referovat spíše o muzikantech, kteří svým uměním, svou hudbou něčeho dosáhli, boří hranice mezi žánry, zůstávají po nich fenomenální nahrávky a kritici žasnou nad jejich autorským rukopisem. Svatopluk Karásek byl spíše opakem toho všeho; hudbu a svoje texty považoval za pouhého … Continued

Vanda Kavková: Člověk by k sobě měl být krutý

By Vladimír Drápal

Nebývá zvykem, abyste uslyšeli nahrávku vám zcela neznámé persony a ta vás nadchla natolik, že okamžitě toužíte zjistit, co je „za zrcadlem“. To se mi stalo při poslechu CD Vývar Vandy Kavkové, herečky a včelařky, která momentálně žije v Uherském Hradišti. Je ovšem také pravdou, že pokud má v týmu jména jako Ivan Manolov, Tomáš … Continued

JANELE Z LIKŮ: Nikde doma, snad někde mezi dvěma těmi místy…

By Vladimír Drápal

Janele z Liků a (s každou deskou proměňující se) „kolektiv“ vydává reedici DIY demonahrávek S mrtvými věcmi živé divadlo (2010) a Ze starých mýdel (2012) , ke kterým přibylo několik nových skladeb z letošního roku Úsrky a všepty (2018). Celý zvukový konvolut pak nese název Z nor úhoru. Uslyšíte písně něžné i syrové, s vyznáním citu, … Continued