Skip to content

Autor: Antonín Kocábek

Z přízemí: Tábor

By Antonín Kocábek

Nových a neokoukaných tvůrců se prakticky neustále objevuje nemálo. Oproti svým předchůdcům mají nezměrně více možností díky technologiím, v místech, kde svou hudbu prezentovat, si doslova mohou vybírat, protože klubová mapa snad byla bohatší jen v první polovině devadesátých let, a v podstatě jediné, s čím mají problém, jsou jednak komerční ambice mnohých z nich, … Continued

Monika Načeva – Potřebuji pracovat s někým, kdo mi nechá volnost

By Antonín Kocábek

Víceméně v tichosti, ještě uprostřed jarní koronavlny, vyšlo album Zdivočelí koně, podle kterého Monika Načeva pojmenovala i svou současnou kapelu. Na desce se vrací k přirozeným písničkám a zpívá verše českých, převážně undergroundových autorů. Jak ale sama říká, žádný plán v tom nebyl a všechno přišlo samo.   Po dlouhých letech a vystupování jen s … Continued

Z přízemí: Or

By Antonín Kocábek

Názvy kapel často způsobují nejrůznější asociace a zavádějící představy. Ty delší či složitější pak mohou svým nositelům přinést komplikace v podobě toho, že si je nikdo není schopen zapamatovat, popřípadě napsat. Pokud se ovšem někdo pojmenuje natolik minimalisticky, že mu k tomu stačí nižší počet písmen, než je počet členů, dá se předpokládat, že mu … Continued

album měsíce: Full Moon 10/RŮZNÍ UMĚLCI

By Antonín Kocábek

Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Časopisů, které lákají čtenáře na přiložené CD, tu už bylo v minulosti nemálo; obvykle ale šlo jen o převzaté reklamní kompilace, poskládané z otřepaných hitů nebo jen halabala navrstvené z bůhvíkde posbíraných skladeb pochybných kvalit. Ta, která doprovázejí měsíčník Full Moon, jsou jejich opakem. Není divu, že … Continued

Z přízemí: Makak Akustikus

By Antonín Kocábek

Jeden se pořád něco učí: „Makakové bývají celkem statné opice, ale stavba těla závisí na každém druhu a prostředí, ve kterém žije,“ praví u hesla ,makakʻ Wikipedie. Dálese dočteme, že tito opi mají silné socializační sklony, takže rádi fungují v tlupách, a že mají matrilineární hierarchii, což znamená, že zatímco samci občas tlupu opouštějí, samice … Continued

Člověk krve

By Antonín Kocábek

Dnešní písničkář, ať už navazuje spíš na českou tradici (počínající Krylem a Šafránem, pokračující portovní generací Plíhala či Dobeše, a sahající až po současné, v popu pevně usazené tvůrce v čele s Tomášem Klusem), nebo na tu světovou (ve zkratce: od Dylana po Sheerana) má oproti svým předchůdcům velkou výhodu: mnohonásobně větší množství vlivů a … Continued

HACKEDEPICCIOTTO: The Current

By Antonín Kocábek

Kdybychom měli soudit jen podle jejich další studiové spolupráce, musí být Alexander Hacke se svou partnerkou Danielle de Picciotto, velmi šťastný pár. Navzdory experimentálnímu charakteru jejich hudby (sami ji prý označují jako „cinematic drone“), zní totiž jejich novinka až překvapivě optimisticky, s rozmáchlými sbory a symfonickým zvukem houslí. Navozuje tajemnou atmosféru šamanských tanců v historických filmech, … Continued

Jsme jen různě vděční účastníci zázraku

By Antonín Kocábek

Jakub König je tak trochu workoholik. Zpívá příběhy i poezii, které si i skládá, občas píše texty i pro jiné, maluje obrazy, kreslí komiksy, bloguje, profesně se pohybuje v marketingu, a kromě vlastní tvorby má i dar inspirovat ostatní. Nedávno vyšlo Září, druhé album jeho početné formace Zvíře jménem podzim. Navíc už od dob, kdy … Continued

Z přízemí: SEBE

By Antonín Kocábek

Dnes už poněkud otřepané úsloví, že „hip hop je punk dneška“ se objevilo před poměrně notnou dobou. Nicméně dost dlouho to zároveň bylo v českém prostředí poněkud úsměvné tvrzení, neboť ti, u kterých mělo své opodstatnění, se dali spočítat prakticky na prstech – drtivá většina nových ctitelů žánru spíše pošilhávala po komerčním modelu a snila … Continued

Z přízemí: Vellocet Roll

By Antonín Kocábek

Kapela s nálepkou „vršovičtí kovbojové“ patří k těm, které si rády užívají svou bublinu a moc z ní nevystrkují nos. Fakt je, že si to můžou dovolit, protože když si projedete jejich koncertní soupisku, vyplyne z ní, že těch, kteří hrávají spolu se zahraničními kapelami častěji než oni, u nás asi zase nebude tolik. Američtí … Continued