Pokanadštělý Brit z ostrova Manx vydává v posledním dvacetiletí a svižném sledu jednu lepší desku za druhou. V duu s kytarovým černokněžníkem Kevinem Breitem (Jubilee, 2003, In Good We Trust, 2007, Strictly Whatever, 2011), se širším kroužkem hudebních přátel ze západu i východu mapy světa, neboť léta pobýval v Indii (Live At The Glenn Gould … Continued
„Pan prezident Zeman pravil, že se nemusíme ničeho bát, neboť s panem čínským a panem ruským prezidentem rozhodli, že nádherná česká zem uchráněná cizáků bude proměněna v ráj (…) prachatý Číňáci a Rusáci sem budou jezdit na kaníkuly a prázdniky a bude spousta grilobarů, lyžovaček, kolumbárií, sálů voddechu a taky heren a kasin (…) voni budou hrůzovlády … Continued
Minule Eugen Brikcius psal, jak intenzivně myslí na stonajícího Pavla Šruta. Což od té doby také často činím. A vybavilo mi to, jak jsem kdysi našel v antikvariátu Příznaky lásky. Pavlem přeložený a uspořádaný výbor úžasných básní Roberta Gravese. A doma zjistil, že je v něm věnování. Ne převoditele nebo autora, neřku-li předsedy lokálního ROH. … Continued
DeJohnette, Grenadier, Medeski, Scofield: Hudson Kdyby měl britský hudební genealog Peter Frame vytvořit „strom“ tomuhle uskupení, šlo by o značně rozvětvený útvar. Ukazující, že se cesty čtyř muzikantů, usídlených stranou překotného New Yorku v romanticky malebném Hudsonském údolí křížily co chvíli. Byť jde o skupinu dvougenerační a její členové vstupovali na vrcholnou jazzovou scénu ve třech … Continued
Po loňské hibernaci probraný festival Struny podzimu v programové brožurce říká, že u závěrečného koncertu 21. ročníku (9. 11., Forum Karlín) je jisté jen jméno Herbieho Hancocka. Ale „zcela čerstvý tvůrčí počin, o který se s námi podělí, je zatím zahalen jemnou rouškou mysteria.“ Za prvé je skvělé, že se HH opět zjeví po delší … Continued
Minule padla zmínka o letošních celosvětových připomínkách sta let od narození jazzových ikon, Monka, Buddyho (tedy Riche), Dizzyho a Elly. Samozřejmě Fitzgeraldové. Jíž rozsáhlé oslavy začaly, neboť přišla na svět 25. dubna 1917. Psát a mluvit se o ní bude ale ještě řadu měsíců. Určitě častěji, než o souputnících z jubilejního čtyřlístku. Přece jen byla … Continued
Když vloni proběhla debata UNI k Milesi Davisovi (90 let od narození, 25 od smrti), říkali jsme si s kolegou Bezrem, neb se nám to zamlouvalo, že bychom zas někdy mohli něco podobného vyprovokovat. Vynoří-li se dostatečně nosné téma. To se letos zatím nerýsuje. Ale třeba přijde. Kdybychom se ovšem chtěli zaměřit vysloveně na výročí, … Continued
Počátkem roku přišel do české distribuce čerstvý film Jima Jarmusche Paterson, komorní, jemně humorný, prakticky bez děje, ale světovou i domácí kritikou a publikem nadšeně přijatý. Ve kterém ústřední postavě, řidiči městského autobusu, průběžně naskakují v hlavě civilní verše (Jarmusch použil práce současného autora Rona Padgetta), jež pak v hotovém tvaru hladce přepisuje do sešitu. … Continued
Davisovský film Miles Ahead zřejmě do domácí distribuce nedorazí (možná na DVD), a zdá se, že podobné to bude s chatbakerovským Born To Blue. Stojí ale za to si ho vyhledat. Kanadskému režisérovi Robertu Budreauovi (už dřív natočil dokument The Deaths of Chet Baker), se vysloveně povedl. Bude ovšem zajímat především zasvěcené. A to ještě … Continued
V jednom víkendovém magazínu odpověděl známý publicista a kritik, nikoli hudební, na otázku, kterou knihu ještě musí v tomto životě přečíst, že Proustovo Hledání ztraceného času a Musilova Muže bez vlastností. Překvapivé. Taková persona docela riskovala. Kdyby, plácnu, uvedla Dickensovu Kroniku Pickwickova klubu a Doktora Faustuse Thomase Manna, aby vytáhla i něco modernějšího, možná by … Continued