Skip to content

Když punk, tak po svém

By Radim Kopáč

fejeton Spojuje něco Grega Graffina, Raye Cappa a Kathleen Hannu? Minimálně fakt, že tihle dva punkeři a jedna punkerka vydali v posledních měsících svůj memoár. Graffin: Punk Paradox, Cappo: From Punk to Monk – a Hanna: Rebel Girl: My Life as a Feminist Punk. V češtině je k mání zatím jenom Graffin. Ostatně je vývojově první na řadě. … Continued

Svět naruby!

By Radim Kopáč

Punk a komika? Jdou tyhle dvě položky vůbec dohromady? Absurdní, humorná, ironická, nebo dokonce naivní či naivně stylizovaná sranda v protestním rámci? Protisystémové angažmá špikované vtipem? Funguje tady kontrapunkt, posiluje, vyživuje jedno druhé – anebo spíš jedno druhé popírá, znevažuje, rozmělňuje? Jak to bylo od počátku, tedy od druhé poloviny sedmdesátek v zahraničí? A jak to bylo … Continued

Český bestiář: Jiří Padevět

By Radim Kopáč

Historik a spisovatel a taky ředitel renomovaného nakladatelství Academia Jiří Padevět (1966) poslal na knihkupecké pulty další svou objemnou publikaci na opakovaně prověřené téma: česk(oslovensk)é dějiny od první republiky po devětaosmdesátý rok. Pitvané pod drobnohledem, zabírající konkrétní jména, příběhy, osudy, konkrétní činy, konkrétní zločiny a konkrétní tresty. Jen šel autor tentokrát po druhé straně ulice, … Continued

Co dělat, když je svět u konce s dechem? Povolat nejkrásnější myšlenky! aneb Stovka Surrealismu

By Radim Kopáč

Potkal jsem ho v Praze na Žižkově letos v říjnu. Měl autorské čtení v jednom miniaturním podniku na konci ulice: nalevo bar, napravo pár stolů, židle, komorní pódium. Hlava na hlavě – a vzduchem létaly verše typu „Pranýřován smysly neklidu vyzvrátil bytí androidů / Objímal milosrdenství / objímal noční knedlík / Spatřil tuleně líbeznosti / Kradl ulice … Continued

A zatím co válka: Altschul, Řezáč, Mizera

By Radim Kopáč

Mohli to být klidně tři mušketýři. Tedy jejich novější verze. Znali se nebo o sobě přinejmenším věděli: Otta Mizera, Jan Řezáč, Rudolf Altschul. V té době, tedy v letech druhé války, a hlavně v kontextech, ve kterých se pohybovali čili po trasách zdejšího ponezvalovského surrealismu, na sebe museli narazit skoro nutně. Nejstarší byl Mizera, ročník 1919, nejmladší Altschul, … Continued

…abys ožil!!: Básník Nezval konečně monografický

By Radim Kopáč

Tohle není kniha roku, ale kniha dekády – a možná ještě víc! Krystyna Wanatowiczová (narozena 1979): Nezval. Básník a jeho syn. Vítězslav Nezval (1900–1958) – ten obří balvan uprostřed vývojové cesty české poezie a kultury dvacátého století, co prostě nelze obejít. Ale obcházeli ho doposavad všichni. Zdejší literární věda i historici kultury a společnosti. Někdo … Continued

Kdo je Roman Erben

By Radim Kopáč

Kdo je Roman Erben, narozený 3. října 1940? Nuselský „surrealista proti proudu“, všestranně nadaný, moderní technikou vyzbrojený průzkumník, který operuje s gustem nejčastěji v příhraničním pásmu: na spojnicích a švech básně a kresby, malby, koláže, fotografie i objektu, mezi drobnou prózou, případně esejistikou a knižní nebo časopiseckou grafikou, ale taky v dosahu filmu, v blízkosti komiksu a kresleného humoru, … Continued

Jaromír Plachý: Klidně nakreslím postavičku s pěti pinďoury!

By Radim Kopáč

Narodil se v roce 1986 v Mělníku, vystudoval filmovou a televizní grafiku na VŠUP v Praze. Je výtvarníkem pro malé, menší i nejmenší. Pracuje s infantilně stylizovaným rukopisem, modeluje expresivně-primitivistické postavičky v družném hovoru s vybranými reprezentanty zvířecí a rostlinné říše. Kresbu prodlužuje knihou (nejčastěji ve dvojici s Janem Nejedlým), knihu animací, animovaný film počítačovou hrou (realizovanou pod … Continued

Co přichází anebo Cesta na Kouzelný vrch: Daniela Hodrová

By Radim Kopáč

Umřela letos, poslední srpnový den; bylo jí osmasedmdesát let: Daniela Hodrová. Tvůrčí typ, který nezapadal, nehodil se moc do kánonu. Jakkoli tady proud ženské literatury poslední čtvrtstoletí mohutní a variuje, od velkých jmen přes ta menší až po ta nejmenší – ona byla vždycky umanutě mimo, na svém. A taky trochu ve stínu. Jednak jistě … Continued

Alois Nožička: Dát svou tmu blednoucímu znamení na omítce

By Radim Kopáč

Poznal jsem ho nejdřív přes fotografii. Jednu konkrétní, černobílou. Tu z obálky manifestačního Surrealistického východiska (1969). V obdélníku se tam ztrácí menší obdélník, v něm ještě menší atd. Pozadí je nějaká rozsekaná zeď, zřejmě tam, pod povrchem reálu, něco nefungovalo, haprovalo. Měřítka v tom záběru se mění s geometrickou pravidelností, objekt se vzdaluje, smysl rozostřuje. To vzdalování a rozostřování je pro … Continued