By Radim Kopáč
Naslouchání Josef Paseka Stará škola 2022 Když dva dělají totéž, je to vždycky totéž – anebo není? Notabene když jde o rodiče a děti. Když píše verše dcera spisovatelky a syn spisovatele, musejí šlapat nutně v jejich stopě, anebo si zvládnou prorazit cestu po svém? Dva příklady z poslední doby mohou posloužit jako pars pro toto: Markéta … Continued
By Radim Kopáč
Rittstein – čili jízda na kameni. Nebo jízda kamenem. Prostě schopnost „osedlat“, ztvárnit a zdolat i to nejtvrdší, zdánlivě nezdolné téma. Téma, které má paměť, dějiny, silnou linii organických předchůdců. Malíř Michael Rittstein, jemuž bude letos v září pětasedmdesát let, patří minimálně po devětaosmdesátém roce, spíš ale rovnou poslední půlstoletí, k nejvýraznějším postavám zdejší nové figurace. Drží … Continued
By Radim Kopáč
Osmadvacátého března před třiceti lety zemřel Eugène Ionesco. Jedna z klíčových postav poválečného absurdního dramatu, původem Rumun, od dvaačtyřicátého roku natrvalo usazený ve Francii. Taky prozaik – a v neposlední řadě autor pohádek. Napsal čtyři. Vyprávěl je původně své dceři Marie-France, narozené v srpnu 1944; v textech, které právě vyšly v překladu do češtiny, vystupuje jako Josefínka a jsou jí … Continued
By Radim Kopáč
Je spojený se značkami jako Živel a ReDesign. Nejprogresivnější časopis, co tady byl od půlky devadesátek, plus designové studio, které má za sebou spoustu realizací: od značky MeetFactory přes transformaci Respektu po nový vizuální styl Prahy 6. Petr Krejzek alias Morten. Je mu osmapadesát. Učí v Praze na UMPRUM, a když neučí, píše – nedávno dokončil … Continued
By Radim Kopáč
První knihu vydala před šesti lety: Máňa a my druzí. Mluvilo se ale víc o těch, co přišly pak: Všichni sou trapný (2019), Klikař Beny (2021) a nejnověji Zbabělí hrdinové (2023). Simona Bohatá, ročník 1965. Vyrostla v Praze na Žižkově – právě v letech, kdy se tam naplno rozbíhala asanace. Dnes žije u Jindřichova Hradce. Proč „zbabělí hrdinové“? … Continued
By Radim Kopáč
Poznámka k pravidelnostem a nepravidelnostem v české literatuře po roce 2000 Nedávno přistál na knihkupeckých pultech román Strach nad Bobří řekou. Jaroslav Foglar tu knížku napsal v devětaosmdesátém, poprvé vyšla o rok později. Teď se dočkala reedice pod hlavičkou Albatrosu, který pořádá Foglarovi, ročník 1907, sebrané spisy. Je to pokračování jeho nejslavnějšího kusu, který vznikl dávno předtím: Hoši … Continued
By Radim Kopáč
Když jsem psal před lety v knize Punk je mrtvý – a kdo ne? typologii amerického punku a posloužil si pro ilustraci prototypickou čtyřkou Dead Kennedys, Black Flag, Misfits a Minor Threat, trochu mi uniklo, že jedna kapela spojuje všecky tyhle čtyři mezní polohy v jednom: Germs. V září, šestadvacátého, je to právě pětašedesát let, co se narodil … Continued
By Radim Kopáč
V Praze zahráli Off! osmého osmý od osmi v MeetFactory. Dost nenápadně. Na místě byla nějaká stovka lidí. A to už je kapela na scéně víc než dekádu. První čtyři ípíčka poslali do světa v rychlém sledu napříč rokem 2010. Na obálce sebrané edice z téhož roku je kresba Raymonda Pettibona. Kluk s cigárem v hubě, ve tváři něco z Kurta Cobaina, … Continued
By Radim Kopáč
Předloni třetího prosince měl Bohuslav Balbín čtyři sta let od narození. Právě v ten den, třetího prosince 2021, dopsal Stanislav Komárek román Jezovita Balbinus. Po „biologické trilogii“ Opšlstisova nadace, Černý domeček a Mandaríni je to autorův čtvrtý vstup do prózy. Povedl se mu jedním slovem náramně. Ostatně už ty první tři prozaické knížky, vydané v rozmezí 2002–2007, … Continued
By Radim Kopáč
Šaty „prokletého básníka“ mu padnou jako málokomu druhému v české literatuře posledního století: Karel Šebek. Předloni by mu bylo osmdesát let, kdyby se v pětadevadesátém roce záhadně neztratil, kdyby nezmizel ve víru svého zběsilého života, urputně zapisovaného v nekonečných verších. Za života publikoval málo, něco po časopisech, něco v samizdatu, něco v exilu. Před pár lety se jeho mohutného odkazu, … Continued