Červencové úmrtí Louise Armstronga roku 1971 symbolizuje konec přimočarého vývoje jazzu. Poválečné období jazzové hudby se stává klasickým obdobím moderního jazzu, jehož styly definovaly vyjadřovací prostředky – jazyk jazzu. Nastává věk jazzových fúzí, mající za cíl nacházet nový zvuk jazzu a nové styčné body se soudobou populární hudbou. 30. října 1971 se koná ustavující schůze … Continued
V roce 1971 si vlast vyžádala Emila Viklického do zbraně a pozůstalí dál hráli pod vedením barytonsaxofonisty a altsaxofonisty Milana Opravila. V roce 1972 se pojmenovali Free Jazz Trio. To vydrželo dodnes, aniž by kdykoli řešili, kolik jich ve skutečnosti na pódiu je. Nejnovější dokument je studiový záznam z léta 2009. Osobnost kapely číslo jedna, … Continued
Markus Stockhausen (1957) je jazzový alternativec pomíjející jak obecné směřování k fúzím s aktuálními populárními proudy hudby, tak kolonizací hudebních projevů etnických, zato přimykající se k široké škále artificiální západní hudby – od komorní, přes operní až k experimentům moderny, včetně elektronických. Narodil se a vystudoval hudbu v Kölnu, ale jistě jej podstatně ovlivnil vlastní … Continued
Dobrodružně působí sestava ze skladeb génia swingové éry Georga Gershwina, freejazzového průkopníka Ornetta Colemana, orchestrálního novátora Gila Evanse, skladatelské a jazzově průkopnické polské hvězdy Krzysztofa Komedy, to vše proložené skladbami rockového monumentu The Doors, současného francouzského dubu Stand High Patrol a vlastní Kühnovou tvorbou. Joachim Kühn (1944) je pianista, občasný altsaxofonista, jehož muzikantská dráha je … Continued
V řadě záznamů jazzových koncertů z berlínské filharmonie, s pořadovým číslem 5, vyšlo oslavné album hudbě pianisty Esbjörna Svenssona, respektive na kolektivní autorství jeho tria E.S.T. (Dan Berglund – kontrabasista, Magnus Öström – bubeník, plus elektronika všichni). Toto podstatou akustické trio si od půlky devadesátých let vydobylo novátorským přístupem právě při využívání elektroniky v severnější … Continued
Tři osobnosti, jejichž hudbu si můžete přiřadit dle vlastního úsudku k jazzové avantgardě či k hudební alternativě v obecnějším slova smyslu. Pianista Craig Taborn a houslista Mat Maneri jsou vyzrálé osobnosti mající za pár let na krku padesátku. Nyní se dali dohromady s mladším bubeníkem, perkusistou a vibrafonistou Chesem Smithem, aby pod jeho kapelnictvím zahráli … Continued
Někdy stačí necelá první minuta, aby posluchač zpozorněl: v Intru se do klasicizujícího preludování klavíru ozývají sípavé přefuky trubky, něco chrastění perkusí, a tento zvukový efekt, autorsky zamýšlený zdánlivý muzikální nesoulad, už stačí k vytvoření natěšené nálady. U klavíru seděl Petr Beneš (1977), zvuky trubkou vyluzoval host kvarteta Miroslav Hloucal a perkusemi třásl bubeník Marek … Continued
Úvodní rozložené akordy piana (znějící skoro jak prolog Smetanova Vyšehradu) a melodie trubky v krátké vstupní skladbě Here Tomorrow působí jak rafinovaná znělka předjímající náladu Alessiho kompozic: vstupujeme do muzikálního hájemství zamyšlené lyriky, zpěvných témat a kultivované hry nejslyšitelnějších členů kvarteta – trumpetisty Ralpha Alessiho a pianisty Garyho Versace. Talent bývá formován rodinou; Ralph Alessi, … Continued
Paul Bley Je to příběh o významné větvi jazzové avantgardy přelomu padesátých a šedesátých let. A počátky mohou být klidně uvedeny jako banální love story. Jako klavírní opus pro čtyři ruce ovládané dvěma nesmírně muzikálními dušemi – Carly Borgové a Paula Bleye. Manžely Bleyovými se stali v roce 1957. A přestože se za několik let … Continued
Zdařilé spojení stylově neotřelého pianisty dneška Vijaye Iyera (1971) se silnou autentickou osobností jazzové avantgardy šedesátých let, trumpetistou Leem Smithem (1941), spoluzakladatelem chicagského Sdružení pro podporu tvůrčích hudebníků – AACM (1965). Jméno Wadada přijal po vstupu k rastafariánům. Vijay Iyer určitě patří k nejzajímavějším pianistům nového století, jeho příležitostné elektronické abstrakce jsou citlivě vymýšlené. Každoročně … Continued