Skip to content

Čankišou: Lé La

By Jiří Moravčík

Můžete si vymyslet národ. Třebas jednonohý. S očima na mapě, s nutkáním bizarnosti a potřebou domluvit se po celém světě.  Napsat o něm knížku a bavit se splétáním nepravděpodobných setkání. Dosadit k fiktivnímu národu hudbu, tak to už je horší. Zůstane -li ovšem všechno na papíře – a bez notových zápisů – dá se spolehnout … Continued

Popmusic z Kambodže na speedu

By Jiří Moravčík

Kambodža v polovině 70. let minulého století: po dvoře hrůzostrašného vězení S-21 chodí do kruhu zmlácená zpěvačka Huoy Meas a na povel zpívá své největší hity. Na krku těžké závaží, zkrvaveným šatům se už nedá říkat šaty. Když spadne na zem, přiskočí k ní dozorci a sekerou Huoy rozsekají hlavu. Kousek opodál se jejich kolegové … Continued

Irina Doubrovskaja: Voice Letter

By Jiří Moravčík

Německý filozof Oswald Spengler kdysi širokou ruskou duši přirovnal k psychologickému chaosu, kde se Bůh pozvolna mění v ďábla. Duši patřící Matičce Rusi, které prý hlavou neporozumíš a musíš jí pouze věřit, což uším bolševismem postižených posluchačů zní dost hrůzostrašně. Obzvlášť s vědomím, že pro ruské cary, natož pro komunistické diktátory, lidský život přece nikdy … Continued

Není flamenco jako flamenco

By Jiří Moravčík

Francii symbolizuje šanson, Ameriku jazz a blues, Afriku bubeníci a třeba Němce s Čechy dechovka. Lidé si zkrátka všechno zjednodušují. Cestovní kanceláře si pak spokojeně mnou ruce, výrobci tretek mají boom a povrchním turistům se dostává, čeho si žádají. Přijedou například do Španělska a první co je zajímá, kde uslyší ,pravé nefalšované flamenco‘. Nabídněme jim … Continued

Linda Thompson: Versatile Heart

By Jiří Moravčík

Femme fatale anglického folkrocku 60. let s potemnělou duší Ingmara Bergmana. Milenka Martina Carthyho, Nicka Drakea, Joea Boyda a manželka Richarda Thompsona, zakladatele Fairport Convention. Duch londýnského klubu Troubadour, místa uzavřeného přátelství s Bobem Dylanem, Paulem Simonem a Timem Buckleym. Doživotní souputnice ,zplozenkyně pekla‘ Sandy Denny. Nešťastnice paralyzovaná děsivou lékařskou diagnózou: ztrátou hlasu. Přichází o … Continued

Juldeh Camara, Justin Adams: Soul Science

By Jiří Moravčík

Ďáblova hudba neblednoucí před minulostí, v níž se rýsují perspektivy budoucnosti. Nekonečně fascinující blues ze soutoku Nigeru a Mississippi proteklé skrz hranatou kytaru Bo Diddleyho jamujícího s The Clash. Perkuse od chlapíka, co si zamiloval africkou hudbu ve chvíli, kdy poprvé uslyšel Rolling Stones. A nebo jak trefně poznamenal herec Jeff Bridges: „Rock’n’ritti“. Na ritti, … Continued

Padesát největších okamžiků ve world music

By Jiří Moravčík

Žádná velká sláva se ohledně 20. výročí marketingového používání termínu world music, známého mimochodem už od 60. let, nekonala. Vyšlo pár střízlivě laděných článků, občas se zaobírajících dávným zamyšlením Davida Byrnea Proč nenávidím world music („je to způsob vyhoště ní“) nebo úplně čerstvým výkřikem Eugena Hutze: „Seru vám na world music. Gogol Bordello se chystají … Continued

Salif Keita na čekané a Toumani Diabate na pokecu

By Jiří Moravčík

Na začátku své kariéry vystupoval malijský zpěvák Salif Keita v čepičce se zasazeným zrcátkem. „Lidé se tak mohou podívat sami na sebe,“ tvrdil a znělo to hezky. No, ruku na srdce, s Afričany je to někdy těžké, než by Evropanům vysvětlovali nevysvětlitelné, nějak se z toho vždycky vykroutí. Po vydání akustických a přelomových alb Moffou … Continued

BraAgas – středověk na sexy způsob

By Jiří Moravčík

Už Psalteria odhalila svou nejtěžší zbraň: ženskost. Dívčí kapela prý obnáší velkou sílu. „Ve volném čase se můžeme třeba dohadovat, která má hezčí náušnice nebo delší nohy,“ doplnila Kateřina Göttlichová (Augustinová) další z výhod Psalterie. Od lesa na to šla čtveřice hudebnic a zpěvaček také v případě inspiračního zdroje: zhruba tisíciletá éra středověku totiž nabízí … Continued

Hudba z říše, nad níž slunce nezapadlo

By Jiří Moravčík

Nesmírná rozmanitost španělské hudby souvisí s její historickou složitostí, s civilizacemi, které se na Pyrenejském poloostrově během staletí vystřídaly, přičemž každá z nich tu zanechala nesmazatelné stopy. Období, kdy Španělsko představovalo říši, nad níž slunce nezapadá, patří k nejšťastnějším. Žili tu vedle sebe křesťané, Židé i Arabové, a i když tohle společenství královna Isabela v … Continued