Berlínské indie elektronické duo Tarwater, které tvoří Ronald Lippok a Bernd Jestram, se vrací po desetileté pauze se svým třináctým albem Nuts of Ay. A je to elegantní návrat, který na ploše necelých čtyřiceti minut propojuje různé etapy tvorby dvojice, a navíc přivádí protagonisty do tvůrčího dialogu s řadou hostujících umělců. Hypnotický, pomalý indie pop, … Continued
Šťastná každá hodina, kdy se Vlastimil Třešňák rozhodne věnovat písním. A ne, že by některý z těch silných písničkových drinků stál jen za poloviční cenu. Ostatně téma titulní Happy Hour je úplně odjinud. Václavák, demonstrující dezoláti a jejich dirigenti: „Vlajky vzhůru! Kamera jede! Vlajky, fángle, buřty v láku / dav přivezl vlak hytláků / hymna, plejbek, fanfrnoch! … Continued
Albem Jdem temným dnem navazuje Načeva na titul Zdivočelí koně (2020), kolekci zhudebněné poezie totalitním režimem pronásledovaných básníků Pavla Zajíčka, Vladimíry Čerepetkové či Věry Jirousové. I tentokrát sáhla zpěvačka po samizdatech a ke jmenovaným přibyli např. Egon Bondy nebo Ivan Blatný. V hudbě došlo k větší proměně kvůli odlišné muzikantské sestavě. Na předchozím albu byl hlavním skladatelem … Continued
Písničkářský a herecký přístup se u Miloslava Königa (Divadlo Na zábradlí) dobře potkaly, až znásobily. Písničkář je samozřejmě vždy také vypravěčem a svým způsobem i komediantem v původním smyslu slova. Ale aby opravdu důvěryhodně podal i záměrně přepjaté, afektované momenty, chce to herecký talent. S ním pak může vyzpívat i texty jako „lehám si do trávy, zubama … Continued
Porovnávání muziky je krajně vachrlatá činnost, závislá nejen na vkusu, co člověk, to názor, ale i na momentální náladě. Ukáže teprve čas. Ale s dostatečným odstupem, s dojmem ze živého provedení písní na pražském křtu, s kompletní kapelou včetně většiny albových hostů a po tzv. „zralé úvaze“, tohle je zatím nejlepší Kemelovo album. Protože svižnější, přičemž nejde (zdaleka jen) … Continued
Od předchozího alba Lešť (2015) dělí Děti dlouhá pauza, ale pravidla tvorby Ladě zůstávají naštěstí stabilní. Zemitost nade vše. Sugestivní zpěvo-recitace a skutečně osobité básně Michaela Kubesy, neváhající posluchače držet v poetickém napětí. A kdyby snad náhodou vypnul pozornost, tak ho lehce slovně „šoknout“ nebo rovnou důrazněji literárně profackovat. Brilantně syrová, krásně nestandardně (ne)bluesová kytara Petra … Continued
Tradiční netradičnost dramaturgie zůstala nejsilnější devizou Prague Sounds / ex-Strun podzimu i letos. Který jiný festival může zastřešit jazz, ansámbl soudobé hudby, world music fúzující s evropskou klasikou, rockovou vzpomínku na folkového písničkáře, alternativní hip hop a experimentální elektroniku, a nebude to chutnat jako onen slavný dort upečený pohádkovými domestikovanými šelmičkami? Nabídka různorodých chutí a „sounds“ … Continued
Věčná nespokojenost je vlastností lidského druhu. Žene ho dál k „lepším zítřkům“ (ha ha) i generuje protivné mrmlání nad dobrým bydlem, 100% štěstí je z principu nedosažitelnou limitou. Martina Trchová ale měla na čtvrtém albu, odděleném od toho předchozího mateřskou dovolenou a pak příjemně dlouhým časem na nahrávání, jistě na mysli hlubší vnitřní pocit. Navzdory … Continued
Na druhé letošní řadovce z volné série Nejisté jistoty, shrnující nové nahrávky skladeb „neznámých, pozapomenutých i dosud nedokončených“, se Vladimír Merta soustředil na milostné písně. Což je vlastně docela překvapení, jak potvrzuje ve sleeve-note samotný autor: „Milostná tematika je nejběžněji slyšená náplň většiny písní. Přesto jsem se jí vyhýbal s cudností a studem, daným snad generačně. … Continued
„A co chci vlastně o světě říct / co ještě nikdo jinej neřekl dřív,“ táže se Kyšperský sám sebe v písni Ondatra (která je vlastně nutrií). Možná už bylo řečeno vše. Jenže co bylo vyřčeno, bývá zhusta zapomínáno. Má přece smysl i osobitě a zajímavě opakovat. Květy opět proměnily sestavu. Za bicí se vrátil Aleš Pilgr, … Continued