Každý prožívá úplněk jinak. Někoho tíží ve spánku noční můry, jiný trpí naopak nespavostí, vzácné případy se mohou vydat na náměsíčnou túru. A psovité šelmy mají ideálně nasvícenou scénu ke sborové vokalizaci. Majerovky ovšem nabízejí spíše romantiku jasné měsíční noci, kdy bledý přísvit odhaluje jindy neviděné krajiny. Ze šerosvitu tu na bdělého poutníka může vykouknout … Continued
Esazlesa si dala vtipný název, odkazující snad k „provinčnímu původu“, ale nic provinčního na chebské čtveřici není. Sound někde mezi emo hardcorem a post-rockem je spíše kosmopolitní. Ostatně od roku 2009 fungující, byť v posledních několika letech na čas pauzírující kapela se při koncertování neomezovala na Českou kotlinu. Výrazové prostředky zůstávají na druhém dlouhohrajícím titulu Dokud … Continued
K hudbě DVA vždy patřila potrhlá hravost, se kterou duo vypiplalo „folklor neexistujících národů“, „evergreeny neexistujících kapel“ nebo „hity neexistujících rádií“. Potrhlost, samozřejmě se závažnějším poselstvím, a bezuzdná hravost neopustila DVA ani v roce občanskoprávní plnoletosti, rozuměj 18 let od vzniku. A nezředila ji ani desetiletá pauza v činnosti dua, přerušovaná jen nějakou tou drobnou domácí prací na … Continued
Kvinteto Conamara Chaos doprovodilo svůj debut několika stylově „chaotickými“ informacemi: Anord, přeloženo z irštiny, znamená chaos. A Conamara Chaos je označení chaotického terénu na povrchu jupiterova měsíce Europy, který změtí rozpraskaných ledových ker a bloků připomíná krajinu v irském regionu Connemara mezi hrabstvími Mayo a Galway. Na hudbě ovšem nic chaotického není. Naopak jde o pěkně uspořádanou, … Continued
Zdalipak pan drážní odborník Majer zohlednil ve svých brzdových tabulkách působení úplňku na železniční dopravu? Netušíme. Ovšem Majerovy brzdové tabulky zdárně projely přes mámení měsíčné noci od reunionu kapely ke dvojalbu Úplněk. V nejtypičtější čtyřčlenné sestavě, bez příkras, metodou živě ve studiu, nově zachytily svoje nejoblíbenější písně. Hraje jim to jak z partesu. Nebo jak z Tabulek? Ale bez … Continued
Kytarista Kurt Rosenwinkel si ve svém berlínském vydavatelství udělal radost a zpřístupnil dříve nevydanou nahrávku koncertu z roku 1996 v newyorském klubu Smalls. Vlastně ze začátků „viditelné“ sólové kariéry (navazující např. na členství v kapele Human Feel), protože ve stejném roce natočil profilový debut East Coast Love Affair v triu s Avishaiem Cohenem a Jorgem Rossym. Paralelně ovšem fungovala také … Continued
Markéta Zdeňková nehází na třetím (druhém „plnokapelovém“) albu silácké pózy jako ze sociálních sítí. Titul je lehce ironický, nebo to tak aspoň vnímám. V textech se autorka nesnaží být za každou cenu #silnouzenou, co si lže do kapsy, jak vše a za každých okolností skvěle zvládá: „Nahodí úsměv na instagram / už je zas #silnouzenou,“ zpívá … Continued
Jasně, všichni jsme Jediní na světě, ale Bára Zmeková patří k těm, kteří jsou na světě moc hezky. Což nemyslím jako povrchní lichotku umělkyni. Ani nechci odvádět pozornost od duchovního obsahu titulní písně. Jen to konstatuji po poslechu alba se vzácným darem těšit. Alba pochopitelně zralejšího, ale stejně poetického jako Lunaves (2019). S Bárou Zmekovou často spojovaná křehkost … Continued
Odvážný počin a nesnadný cíl. Tedy sólové koncepční album (s podtitulem nápovědně odkazujícím na knihu životopisných glos Zápisky potulného lidopisce, 2020), kam se Jiří Plocek rozhodl ve zkratce vtěsnat celoživotní muzikantskou pouť, „započatou bluegrassovým muzikantem v polovině 70. let, který později objevil moravskou tradiční hudbu a world music…“ A zároveň zachytit i životní pocit. Posuzováno zvenčí, povedlo … Continued
Napadlo by vás, že Marlene Dietrich by dnes mohla být alternativní rocková šansoniérka se značně noirovým vkusem? Micka Harveyho ano. Kdyby se mu dostala do producentských rukou a udělal s jejím repertoárem to, co s Ich hab‘ noch einen Koffer in Berlin (Harveyho baladické přepracování, ve kterém by se temnota dala krájet, se zove A Suitcase In … Continued