Skip to content

MARIA SCHNEIDER ORCHESTRA: Data Lords

By Tomáš S. Polívka

Koncepce dvojalba Data Lords působí až otřepaně, kdekdo se dnes zaobírá podobnými tématy. První disk instrumentálním jazykem popisuje svět digitální, druhý disk pro kontrast svět přírodní. Jenže jak barvitě, hluboce a sugestivně dokázala skladatelka a kapelnice Maria Schneider onen kontrast vykreslit! „Můj dávný spolužák ze střední mi vyprávěl, že dnešní děti už se nescházejí tak, … Continued

SAŠA NIKLÍČKOVÁ: Zmačkaná žena

By Tomáš S. Polívka

Albem Kam nepřijde den (2014) předvedla Saša Niklíčková, že je mistryně ve vymýšlení absurdních, nebo zdánlivě absurdních obrazů všedních, či spíš zdánlivě všedních situací. Že dokáže udělat k uřehtání dojemný šanson třeba o pomstě zhrzené dívky prostřednictvím záchodové štětky. A nejde o žádné prvoplánové komunální bavičství. Nad to písně povznáší už jen brilantní čeština a zasvěceně … Continued

ROBERT KŘESŤAN & DRUHÁ TRÁVA: Díl první

By Tomáš S. Polívka

Druhá tráva lehce „vyhrožovala“ změnou soundu a přístupu k aranžmá, která by konzervativnější (jsou-li tací) ctitele nadžánrové, ale stále v newgrassu kořenící kapely mohla překvapit. Ano, ohlášená změna překvapila. Velmi příjemně. Neúnavná snaha Druhé trávy „sundávat si klišé“, abychom parafrázovali název jedné z Křesťanových písní (ale nikoliv její obsah), prostě budí úctu. O to větší, že pánům … Continued

Anna Maria Jopek: Hledám otevřený oceán…

By Tomáš S. Polívka

…a tak už nepotřebuji mít vodu v kyblíku, vyjádřila se trefně polská zpěvačka a skladatelka Anna Maria Jopek. Také si už dávno nemusí hrát na vlastním písečku. Točila ve studiích Real World nebo Abbey Road. Alba prodává doma v platinových nákladech, přitom nejde o nějak podbízivý pop jazz, a zájem budí i mimo Polsko. Na … Continued

Tara Fuki: Jako mávnutí motýlích křídel

By Tomáš S. Polívka

Jako jedno mámivé mávnutí prý uteklo dvacet let existence Tara Fuki. Přitom Andrea Konstankiewicz a Dorka Barová spolu ušly… ulétly tak dlouhou a členitou trajektorii, že by i monarcha stěhovavý (Danaus plexippus) zbledl závistí do podoby běláska. Také deska Motyle zachycuje pořádný vývoj, i když období housenek a kukel bylo dávno překonáno už před těmi … Continued

JAKUB DOLEŽAL QUARTET: Happy End

By Tomáš S. Polívka

Obě povedená alba kvarteta Jakuba Doležala vznikla ve stejném obsazení s kytaristou Jiřím Šimkem (Muff), baskytaristou Markem Leždíkem (Support Lesbiens) a bubeníkem Jakubem Šindlerem, ovšem znějí odlišně. Což je samozřejmě dobře. Zatímco titul Village Years (2016) působil syrově, na desce Happy End se cizelovalo, aranžovalo, efektovalo a místy playbackovalo – až do šťastného konce. Slyšme třeba … Continued

DAGMAR VOŇKOVÁ: Archa

By Tomáš S. Polívka

Před koncertem 4. listopadu 2018 v pražské Arše si asi málokdo dovedl představit svébytnou hudbu Dagmar Voňkové, zaranžovanou pro relativně početný ansámbl. Včetně sólistky noneto. I Radim Hladík blahé paměti odpovídal na dotazy ohledně svého hraní s paní Dagmar s úsměvem: „Vždyť já jí jen nosil kytary.“ Nápadu na „orchestraci“ písní, se kterým přišel producent Petr Ostrouchov, … Continued

Michal Bystrov, Marta Bystrovová, Zdeněk Hazdra/Dvanáct strun Karla Zicha

By Tomáš S. Polívka

Snad nepůjde o samoúčelný osobní úvod, protože se domnívám, že podobný vztah ke Karlovi Zichovi měla asi většina čtenářů UNI: Dobrovolně přiznávám, Zichova hudba šla většinou těžce mimo mě. Věděl jsem pochopitelně o zpěvákově a kytaristově důležité roli ve druhé sestavě Spirituál kvintetu po roce 1969. O pozdější dobré osobní pověsti populárního zpěváka, který byl … Continued

THURSTON MOORE: By The Fire

By Tomáš S. Polívka

Stačilo by napsat, že dvojalbum By The Fire nabízí prakticky vše, co měli na Sonic Youth rádi jejich příznivci. Že Thurston Moore nahrál sedmý sólový titul s téměř stejnou sehranou sestavou jako předchozí alba počínaje The Best Day (2014). Navíc opět nechybí Steve Shelley, též bývalý člen Sonic Youth, který alternuje se služebně mladším bubeníkem Jemem … Continued

BOB MOULD: Blue Hearts

By Tomáš S. Polívka

Rozhněvanost a škarohlídství, to nejsou hezké lidské vlastnosti, říkají moralisté. Však se také americký HC/punkový pantáta Bob Mould na loňském albu Sunshine Rock snažil vymačkat ze svého rejstříku trochu optimismu a radosti ze života. Nebyla to špatná muzika. Jenže teď se našňupnul tak krásně, až to zvoní. Výkřiky vzteku na desce Blue Hearts evokují ty … Continued