Volání na převozníka (Hey Mr Ferryman) samozřejmě vyvolává řadu asociací. Druhý břeh může ležet v záhrobí, v jiném světě nebo opravdu pouze jenom za vodou. Pro frontmana kultovní kapely American Music Club i sólového umělce Marka Eitzela má také několik významů. Jeho samotného v roce 2011 málem skolil srdeční infarkt a převozníka přes Styx si prohlédl osobně. A … Continued
Belgický „vybrnkávač“ (dlouhá léta přemýšlím a pořád nevím, jak lépe jednoslovně česky označit kytaristy specializované na hru prsty – fingerpicking) Tiny Legs Tim, vlastním jménem Tim De Graeve (*1978), sám sebe na webu prezentuje jako virtuózního akustického hráče a ctitele Sona House. Obsluhuje kytaru skutečně brilantně, dokáže vypálit strhující ragy hýřící pravidelnými sprškami tónů … Continued
Kouzlo volné improvizace tkví pro většinu posluchačů, muzikant může mít samozřejmě spoustu jiných počitků, asi především v náladotvornosti. To zní jako pustá samozřejmost, ale právě upoutávku na patnácté řadové studiové album letos třicetiletých australských The Necks neumím začít výstižněji. Vždyť vytváření nálad je tu vším. The Necks vlastně dávno neexperimentují, což je tentokrát míněno … Continued
Elwan je po naštvaném, razantním titulu Emmaar (2014) druhým albem, které malijští Tuaregové točili jako emigranti. Netřeba asi připomínat fakt, že domovskou zemi museli pouštní bluesrockeři spěšně opustit kvůli plošnému zákazu populární, světské a zvláště pak prohnilým Západem inspirované hudby a následnému honu na čarodějnice, kdy řada muzikantů, včetně jednoho při útěku „váhavějšího“ člena Tinariwen, … Continued
Pro pamětníky jde o samozřejmost, ale s ohledem na případné mladší čtenáře, kteří ony zdánlivé samozřejmosti vědět nemusí, neb zdejší totalitu naštěstí mohou vnímat jenom jako dějepisný pojem, se snad hodí připomenout: Moskevský písničkář zakavkazského původu Bulat Okudžava býval v oněch nepěkných dobách pro mnohé, byť jistě nikoliv pro radikální underground, prostě umělcem mluvícím z … Continued
Inuitská vokalistka pokračuje v pouti polární krajinou tím směrem, jaký bychom asi očekávali. Od původní syrovosti ke stále větší promyšlenosti a komplexnosti aranžmá. Samozřejmě, Tanya Tagaq se vyvíjí, nikdy nestavěla jen na extrémních hlasových technikách, ale propracovávala celkový sound alb, byť hlas samozřejmě zůstává základem i fasádou. Tentokrát navíc přizvala ke spolupráci více než padesátičlenný pěvecký … Continued
První oficiálně vydaný koncertní záznam Gregoryho Portera, pořízený 18. května 2016 ve vyprodaných prostorách Philharmonie Berlin, můžeme brát i jako určitou připomínku poslední brněnské zastávky, která se odehrála v rámci stejného turné o dva měsíce dříve. Ale hlavně jako užitečný doplněk ke studiové diskografii, protože na koncertech – asi netřeba zdůrazňovat samozřejmost – více vytanou „jazzovější“ … Continued
Sketches of… Czech? (And America?) Nebo snad dokonce Spain, když na tohle album našla cestu i převzatá skladba Elvina Jonese, který si na Milesově majstrštyku zahrál? Vždyť zrovna s touhle Milesovou deskou neměl John nic společného… Nebo naznačuje nějakou souvislost, že se první skladba předchozího alba The Calm (březen 2016) jmenovala Spanish? Ale dosti vtipkování s názvem, … Continued
V podstatě romantický záběr pouště. Zčeřená hladina podzimního severského moře. Idylicky barevný středočeský podzim. Meziválečná nostalgie, vystřídaná mnohem temnějšími asociacemi holokaustu. Střípky rodinné historie, hrst zažloutlých fotek. Tohle všechno a samozřejmě mnoho dalšího nebo úplně jiného, záleží jen na letoře a fantazii (ovšem řádně katalyzované hudbou) posluchače, můžeme „vidět“ na albu Autumn Tales kytaristy a skladatele … Continued
Darandi není typické řadové album a nejde ani o výběr. Honduraský příslušník etnika Garifunů znovu natočil některé ze svých nejoblíbenějších písní, nastřádaných za 30 let muzikantské kariéry. Jakkoliv často bývá všeliké znovunatáčení zbytečné a písně pak sice po stránce technické lépe „vyvedené“, leč původní náladu postrádající, tohle retro smysl má. Aurelio Martinez se rozhodl točit … Continued