Autor: Jakub Potůček

Nedávná erupce islandské sopky těžko vyslovitelného jména Eyjafjallajokull ukázala,  jak ubohé vlastně „ty naše“ vysoce technické technologie jsou. Gigantický mrak sopečného prachu, který vulkán po několik dní nepřetržitě chrlil na celou Evropu, doslova paralyzoval leteckou dopravu. Situace, v níž se na stovkách letišť ocitli desetitisíce cestujících, ukázala, že letecká doprava je v dnešní době bohužel nezastupitelná a naše … Continued

Tvorbu Oldřicha Lisky charakterizuje hledání ideální architektonické formy, či podoby, která by nejlépe vystihovala účel navrhované stavby. Toto přesvědčení dokonale ilustruje první varianta lázní, kterou architekt dokončil symbolicky dne 28. října roku 1928, a poněvadž šlo o stavbu lázní, nemohl zvolit jiné, než funkcionalistické tvarosloví s jemnými narážkami na nautické téma. Lázně pojal jako velkou … Continued

Téma elektřiny jako jeden z fenoménů nové doby se českou progresivní kulturou meziválečného období vine stejně neodmyslitelně jako dálkové vysokonapěťové vedení industrializovanou krajinou. Ba co více, tak jako tato vedení propojila elektrárny s továrnami, školami, úřady a domovy v důmyslnou síť, spojil tento leitmotiv literaturu, poezii, architekturu a nová média (fotografii a film) v jednu univerzálně srozumitelnou moderní kulturu. Elektrická … Continued

Idea nového náměstí, které se mělo stát centrem kulturního a společenského života, pozdějšího Ulrichova náměstí, se zrodila v roce 1909 v rámci soutěže na regulační plán města Hradce Králové. Za původce této myšlenky můžeme bezpochyby považovat architekta Oldřicha Lisku, který si uprostřed tohoto prostranství představoval novou reprezentativní divadelní budovu. Liskův nápad převzal o několik let později i Josef Gočár, podle … Continued

Ladislav Lábus v Žákově vile, která měla být původně postavena podle projektu architekta Čestmíra Šlapety (dokonce bylo vydáno stavební povolení), pro vedl několik výraznějších zásahů, které však funkcionalistické dílo nijak negativně nepoznamenaly. Především z vily, disponující původně dvěma samostatnými byty, učinil dům pro jednu rodinu a dříve oddělenou kuchyni a jídelnu propojil s centrálním obytným … Continued

Německé muzeum hygieny bylo založeno v roce 1912 z podnětu místního podnikatele Karla Augusta Lingnera (1861–1916), vyrábějícího mimo jiné i v Československu dobře známou ústní vodu ODOL. V roce 1911 se tento podnikavý a moderně uvažující muž stal jedním z protagonistů I. Mezinárodní výstavy hygieny, kterou tehdy vidělo neuvěřitelných pět milionů návštěvníků. Druhá obdobně koncipovaná … Continued

Bezesporu nejzávažnější dílo českého urbanismu pozdních čtyřicátých let představuje základní upravovací plán Hradce Králové, který v letech 1945- 1950 vypracovali architekti Josef Havlíček a František Bartoš. Oba tvůrci se v něm přihlásili k tradici královéhradeckého urbanismu a odkazu svého učitele a autora urbanistické koncepce města, architekta Josefa Gočára. Ve své vizi Velkého Hradce Králové tak … Continued

Nejsem ekonomický nacionalista, ale pokud je to jen trochu možné, snažím se maximálně podporovat místní či regionální produkty. Přijde mi z dlouhodobého hlediska neudržitelné, abychom si dopřávali produktů, které, než se dostanou k našim rukám, musejí absolvovat pouť přes celou Evropu nebo dokonce půlku světa. A protože je září, měsíc vinobraní, rád bych na příkladu … Continued

Pozoruhodnou vizi, která vinou finanční krize zůstane zřejmě jen na papíře, představuje projekt územní studie areálu aktivit volného času a sportovního komplexu – tzv. Malšovická aréna, kterou v letech 2007–2008 vypracoval tým pražského architekta Radka Kolaříka. Architekti ve své studii pojali myšlenku situovat areál do nevyužívaného zeleného pásu, nacházejícího se podél řeky Orlice mezi okružní komunikací … Continued

Jednou z mnoha studií, které Roman Koucký se svými spolupracovníky vypracoval pro město Hradec Králové, je dva roky stará vize revitalizace Benešovy třídy. Tato prostorná avenue se původně měla stát tepajícím srdcem obrovského sídliště Moravské Předměstí, projektovaného v letech 1968–1970. Jeho autoři, pražští architekti Vlastimil Durdík, Jiří Novotný, Karel Marhold, Milan Polívka a Miroslav Vaic, … Continued