Dlouhá desetiletí byl Šumperk prosperujícím centrem svého regionu. Město, dbající výstavnosti svých ulic se mohlo pyšnit mnoha příklady kultivovaných staveb, odrážejících řadu středních proudů německé architektury. Přesto i zde našla progresivnější meziválečná architektura své stoupence a objednavatele. Vedle obchodního domu O. Katzera z roku 1930 od místního architekta Ernsta Hantschla to byla vila Hanse a … Continued
Projekt získal R. Schneider, ředitel olomoucké pobočky Moravské životní pojišťovny, prostřednictvím zlínského stavitele Bohumila Kubánka, který stavbu prováděl. I po více než sedmdesáti letech působí Ženatého dílo, realizované v typickém neomítaném, tentokrát však bílém, cihelném zdivu, neobyčejně moderně. Koncepce domu, vztyčeného nad úsporně, nikoliv však minimálně rozvrženým půdorysem, připomíná tzv. dům v kubusu architekta Adolfa … Continued
Jako blesk z čistého nebe musela na olomouckou veřejnost zapůsobit funkcionalistická vila, kterou po svém příchodu do Olomouce v roce 1936 pro místního podnikatele S. Nakládala realizoval mladý a talentovaný architekt Lubomír Šlapeta (1908 –1983). Velkoobchodník se sladem a majitel sladovny v nedalekém Grygově Stanislav Nakládal se s tvorbou Lubomíra Šlapety, žáka známé wroclawské Akademie … Continued
Vilu prostějovského bankéře Radomíra Růžičky navrhl na sklonku roku 1938 architekt František Kalivoda (1913–1971), příslušník nejmladší generace brněnských architektů, urbanista, talentovaný typograf a v neposlední řadě i ne smírně agilní osobnost, které nevídané množství kulturních aktivit nedovolilo ani řádně ukončit studium na brněnské technice. Stavba, situovaná vzhledem ke svým rozměrům na poměrně malém pozemku, je … Continued
Projekt školního komplexu z roku 1925 koncipoval autor oproti regulačnímu plánu pravostranné labské kotliny (1924) jako uzavřený, symetricky orientovaný areál, výškově navazující na budovu sousedního gymnázia, jejímž autorem je rovněž Josef Gočár. Vizuálně jsou si obě stavby blízké, přesto lze ve školském areálu spatřit významný posun v architektově myšlení. Nejde jen o nová a ve … Continued
Společně s Hradcem Králové se během 20. let rozvíjelo i další nové městské centrum, Baťův Zlín, utvářený jako město v krajině. Hradec Králové se naopak stal sídlem, do něhož jeho okolní krajina plynule vstupuje. Josef Gočár si uvědomil tuto možnost, a proto ve své regulaci města, započaté roku 1925, přišel s koncepcí rozdělit městský celek … Continued
Další z významných meziválečných staveb, které se nesmazatelně zapsaly nejen do dějin české moderní architektury, nýbrž avantgardy vůbec, je funkcionalistická tepelná elektrárna společnosti ESSO (Elektrárenský svaz středolabských okresů) v Kolíně. Její autor, talentovaný architekt Jaroslav Fragner, člen někdejší legendární skupiny mladých progresivních architektů Puristická čtyřka (Jaroslav Fragner, Eugen Linhart, Vít Obrtel a Karel Honzík) ji … Continued
Počínaje tímto číslem, jsme se rozhodli postupně představit několik klíčových děl české moderní architektury 20. století. A protože česká architektura v období mezi oběma světovými válkami patřila v Evropě mezi progresivní, začínáme realizací právě z této podnětné doby. Bez fenoménu rušných ulic a velkoměstských bulvárů si lze moderní umění představit jen stěží. Již od konce … Continued
Z právě vydaného portfolia, ilustrujícího tvorbu olomouckého Ateliéru R za posledních šest let (2001–2007) se dozvídáme, že architektura kanceláře vedené Miroslavem Pospíšilem nemá ambice šokovat. Pospíšilův tým tedy upřednostňuje promyšlená a zdůvodněná řešení před okázalou zajímavostí, kterou mnozí architekti nezřídka maskují absenci hlubší myšlenky nebo konceptu. Pospíšil se ovšem k takovýmto kamuflážím uchylovat naštěstí nemusí. … Continued
Právě v těchto dnech dokončuje dvojice mladých talentovaných architektů v Hradci Králové pozoruhodný rodinný dům. Nebývá sice zvykem pozastavovat se nad ještě nezkolaudovanou stavbou, ale v případě domu architektů Jiřího Bízy a Jana Horkého výjimku udělat můžeme. Již způsob volby projektantů proběhl totiž neotřelým a následováním hodným způsobem. Rodina stavebníka nejdříve oslovila několik architektů, kteří … Continued