Autor: Z. K. Slabý

Dialectical Imagination není soubor, nýbrž duo, probalancované pianistou Elim Wallacem a bubeníkem Robem Pumpellym. Jejich album Two Infinitudes,  nahrané na podzim 2015 v Berkeley, má k názvu doložku The One you „See“ and the One that is You, ale neobsahuje dvě, nýbrž čtyři komprovizace. Paradoxy? Spíše naprosto spontánní rozhodování, extaticky provokativní, plné vydůrazněné pospěšnosti bez okolkování. Celé album poskytuje … Continued

Hlasoví výtržníci VocColours (Norbert Zajac, Brigitte Küpper, Gala Hummel, Iouri Grankin) mě zaujali svým překvapivým rozdychtěním už na albu ZvuKlang (2014), vtahující vírností na CD Luxatio (2015) a rusky prozvučenou aférovostí na kompaktu Russian Affair (2017), přičemž přídatkovým ozvláštněním bylo vždy hostování hudebníka, který výsledný dojem prozářil a prohloubil (pianista Alexey Lapin, basista Eberhard Kranemann … Continued

Americká klavíristka a hudební skladatelka Marilyn Crispell (1947), známá zejména svou spoluprací s Anthonym Braxtonem, nabízí tentokrát ve svém  albu Dream Libretto, realizovaném ve woodstocké Nevessa Production, osobitý a výrazně osobní rodinný memoriál. V pěti větách, věnovaných rodičům, se za pomoci citlivých, až zádušních houslí Tanyi Kalmanovitch a tajnosnubné elektroniky Richarda Teitelbauma vyrovnává s odchody příbuzných a známých za druhé … Continued

Obvyklé hudební fujavicování nad ledovci a zasněženými pláněmi, jaké nám pravidelně přináší program italských Glacial Movements? Ano a ne. Tentokrát Lost in Time nabízí Murcofovu originální hudbu ke stejnojmennému filmu Patricka Bernatcheze, občas protikladně prostřídanou Goldbergovými variacemi Johanna Sebastiana Bacha v podání chlapeckých Petits chanteurs du Mont-Royal, řízených Gilbertem Patenaudem. Jedenáct kapitol s epilogem a kapitolou N … Continued

Jestliže se minulé album Blind Horizons (2011) dočkalo jednoznačných hodnocení za surrealismus, mysticismus a hypnotismus, doba pro Fourth Page, byť v totožném obsazení (Charlie Beresford – hlas, kytara, Carolyn Hume – klávesy, Peter Marsh – basa a Paul May –bicí), dozrála v letošním CD The Forest from Above do šerosvitného umírnění, ačkoliv určitá vytěkávavá umíněnost protrvává. V … Continued

Maďarský skladatel a pianista Béla Faragó soustředil na své melanži Dustball Songs and Dances ve třech oddílech žeň ze své tvorby, spjaté s lidským hlasem , z let 1986 až 2009. První várka, dvanáct skečů z opery Metamorphosis, se v podání Saint Ephraim Quartetu a violoncellisty Balázse Kántora pohybuje chórově v nejbizardnějších polohách od tragična po roztopášnost, na pomezí závažné … Continued

Švýcarský tenor a soprán saxofonista (jindy i basklarinetista) Christoph Erb (1973) si na své sérii Veto-Exchange rozhodně nedává veto: střídá své spoluhráče – tentokrát je jím kreativní americký hráč na bicí Michael Vatcher (1954, viz spolupráci se Zornem, Mintonem, Honsingerem atd.), aby ze sebe i z nich dosáhl maxima erudice i výbojnosti. Na CD Yellow Live, … Continued

Ctím určitou pravidelnost. Jako v případě německého skladatele, varhaníka, vibrafonisty, syntezátorového a elektronického magika (s důrazem na kymu) Floriana Wittenburga a pokusnického labelu Nurnichtnur. Posuďte sami: 2011 Artefacts, 2012 Sympathetic, (a)ymmetric, 2013 17 clips, 2015 Aleatoric Inspiration, 2017 Donʼt Push the Piano Around a nyní, 2018 Four Waves. Podobnosti? Odlišnosti? Tak půl na půl. Wittenburg to … Continued

Album Malita-Malika americké pianistky a vokalistky Carol Liebowitz a německé tenorsaxofonistky Birgitty Flick, nahrané v listopadu 2017 v newyorském Mount Vernonu, má dvě hodně protikladné polohy. Jeho středobody tvoří dva přisvojené standardy September in the Rain (s doložkou Marionette) a You Donʼt Know What Love Is, nabízivě, nikoli však podbízivě pojaté. Jemný, až polozastřený hlas Liebowitz zamezuje … Continued