Vystoupení legendárního pianisty Ahmada Jamala (jméno si Frederick Russell Jones změnil, když v roce 1950 konvertoval k islámu) patřilo k překvapením posledních Strun podzimu. Jazzového pianistu při vytváření vlastního pojetí post bopu, jež tolik inspirovalo Milese Davise, hodně ovlivnil cool jazz a africká rytmická tradice. Navzdory svému věku nabídl mimořádně energický projev, ve kterém akcentoval … Continued
Na začátku února v Praze vystoupil přední představitel potemnělé ambientní hudby a zvukových koláží, Mexičan MURCOF. Ze zvuků a šumů budoval vznosné konstrukce skoro až chrámové působivosti, které si však vždy zachovávaly potemnělou soumračnou atmosféru. Fernando Corona, jak zní Murcofovo pravé jméno, ale má mnohem širší záběr, než ukázal v Akropoli. Začínal s progresivním rockem … Continued
Spojit underground s dubem působí jako bláznivý nápad, ale DekadentFabrik už na první desce ukázali, že to jde. A při hlubším zamyšlení je kombinace docela logická, oba žánry stojí na vypíchnuté ostinátní lince basy. V dubu ovšem nemá tu bigbeatovou těžkou zadnici, která deklasuje mnohé české rockové kapely do podoby jakési špatné dechovky. A naopak až … Continued
Opera Národního divadla rozhodně nepoutala pozornost milovníků experimentů, neznámých skladeb a aktuálních trendů, i když se v minulosti objevilo pár světlých výjimek. Mám na mysli zejména uvádění minimalistických oper, jako byla Adamsova Smrt Klinghoffera nebo Glassova Kráska a zvíře, ovšem od roku 2003 byla podobná vybočení z tradičního repertoáru poměrně vzácná. V této sezóně by … Continued
Smyčcový Kronos Quartet patří od 80. let k nejvýznamnějším tělesům zaměřujícím se výhradně na interpretaci soudobé hudby. Za čtyřicet let existence natočil skoro šedesát profilových alb a přispěl ke vzniku desítek děl, které pro něj napsali skladatelé z celého světa. Loni na podzim vystoupil Kronos Quartet v pražském Rudolfinu. I když hraje už 41 let, … Continued
Radek Kopel pokračuje ve vydávání splitů se spřízněnými soubory. Posledním je Švéd Kenny Johansson, který vystupuje pod jménem Hate Poem. A právě jeho nahrávky jsou velmi příjemným překvapením. Sice pracuje s hluky a brutálně zkreslenými zvuky, ale snaží se jednotlivé skladby od sebe odlišit. Zatímco úvodní Playground Fucking je klasická noisová kompozice s vpády tónů … Continued
Tlak. Ten byl při živém vystoupení nejpatrnější. Změny známé z nahrávek a videí už tak výrazné nebyly, patrné byly spíš ohlasy art rocku a jazz rocku, které ale nevadily, protože hudbě nic neubíraly na síle. Nástroje se proplétaly a vytvářely pulsující proměňující se složitou texturu plnou drobných ornamentů a měnících se nálad. Kdyby byl progresivní … Continued
Významnou součástí tvorby kytaristy Pavla Richtera je v posledních letech spolupráce se synem Jonášem, který plochy echovaných kytar a kláves doplňuje DJingem, smyčkami, zpěvem a samply včetně terénních. Hudba Pavla Richtera, která vychází z progresivního rocku, minimalismu a raného ambientu se tak dostává do nového kontextu dubu, trip hopu a dark ambientu i ohlasů etnické … Continued
Poezie je silným inspiračním zdrojem. Výčet hudebníků, kterým učarovala její schopnost vytvářet obrazy a nálady rozšířila i mělnická Postižená oblast, což potvrzuje i aktuální album Rubato, na kterém se objevují zhudebněné básně surrealisty Ladislava Nováka, Bohuslava Reynka i autorů německé (a rakouské) experimentální poezie Helmuta Heissenbüttela a Ernsta Jandla. Dvěma texty přispěl i Filip Jakš, … Continued
Count Portmon je dalším z projektů neúnavného hráče na klávesy a experimentátora Jana Faixe, který v něm proniká do hájemství vrstvení zvuků, přičemž do popředí vystupují vlivy noise a industriálu i soundcapingu a scénické hudby. Elektronika umožňuje, aby tvůrce pracoval sám, ovšem právě tato jednomužnost představuje často úskalí, protože autorovi chybí korektiv a občas i … Continued