Když si takzvaní hudební publicisté s někým nevědí rady a potřebují se vylhat bohapustou frází, napíšou, že je to chameleón. Vysloužili si to David Bowie, Pat Metheny a dokonce také Bill Frisell. Angličan Elvis Costello (*1954), vlastním jménem Declan Patrick Mc-Manus, opravdu klame na první poslech tělem; zároveň od začátku zůstává neodbytně svůj, se svým … Continued
Letos čtyřiašedesátiletý komponující a průběžně jazzově improvizující klavírista Chick Corea je už pětatřicet roků stoupencem L. Rona Hubbarda (1911–1986), zakladatele takzvané dianetiky neboli scientologie. Kontroverznost této tržně úspěšné světonázorové organizace nechávám stranou, pouze konstatuji, že zastáncem scientologie jsou herci John Travolta a Tom Cruise. Už album novodobého Elektrik Bandu To The Stars (Stretch 2004) ,ideologicky‘ inspiroval … Continued
Když v roce 1997 zemřel Tony Williams, byl to pro svět jazzu šok; vždyť mu bylo jednapadesát a na jeho stylotvorné bicí ve skupině Milese Davise a hudebně koncepční vliv ve vlastním souboru Lifetime nebylo možné zapomenout. Čas se však valí vpřed, jako by nebylo třeba naplňovat kýžené vědomí souvislosti. A vtom trojice velkých individualit … Continued
Chris Potter (*1971) v nomenklatuře světových tenorsaxofonistů zaujímá už deset roků jedno z předních míst, jeho umění uznávají velikáni Wayne Shorter, Joe Lovano, Joshua Redman a dokonce i Sonny Rollins, o Branfordovi Marsalisovi nemluvě. Když dvakrát Potter vystoupil v pražském Lucerna Music Baru, bylo vždy poloprázdno (poprvé se skupinou Mike Mainieriho, podruhé s vlastním kvartetem), … Continued
Americký postbopový kytarista Pat Martino (*1944) se zkušeností fúze jazzu a rocku omračoval v šedesátých a sedmdesátých letech svými technickými dispozicemi, s nimiž souljazzově vynikal na deskách menších gramofonových společností Prestige, Cobblestone a Muse. V roce 1980 začal trpět vydutím cévy v mozku (aneurismem). Byl postižen totální amnézií, zapomněl i svoje jméno a musel se … Continued
Letos sedmačtyřicetiletý švédský kytarista Ulf Wakenius v mladých letech obdivoval rockové supertrio The Cream, od něhož přešel k instrumentálním klasikům moderního jazzu (Barney Kessel, Wes Motgomery, Joe Pass), aby se pak vypracoval na takovou úroveň, kdy jako sideman spolupracoval s Michaelem Breckerem, Maxem Roachem, Philem Woodsem, Joem Hendersonem a mnoha dalšími jazzovými velikány. Šest let … Continued
Pádnou odpověď na otázku, zda je možné ještě dnes spontánně hrát jazzový bigbeat, dává následující audiofilský skvost. Titul živé nahrávky sexteta bratří Randyho a Michaela Breckerových SOME SKUNK FUNK (BHM/ARTA, 68:52, 2006) je příznačně výmluvný. Breckerové měli od poloviny šedesátých let blízko k fúzi jazzu s rockem; rytmika složená z bubeníka Petera Erskina, baskytaristy Willa … Continued