BUDOÁR STARÉ DÁMY: Kostřičky

Hudební cestu Marty Kovářové (Svobodové), „majitelky“ a také jediné pamětnice původní sestavy Budoáru, je radost sledovat. Autorka, zpěvačka a kytaristka spolu s nabíráním zkušeností nedělá obvyklé kompromisy. Neuhýbá z uměleckých ambicí a sympatické zaťatosti alternativy. Dávno nechala za sebou (milou!) naivitu „dívčích“ písní, zato od desky k desce vybrušuje tvar výpovědí. Vybrušuje do velmi ostrých a řezavých hran. Kostřičky jsou zase o kus dál, nebo spíš hloub, že. Řežou do morku. Nervní ostinata mají tu sílu, zvláště když je vypaluje do vzduchu dobře sehraná kapela. Nic tu není podřízeno prvoplánové líbivosti, kouzlo hudby se dostavuje s onou znervózňující repetitivností.