V Divadle Na zábradlí probíhá rekonstrukce, která se – jak už to u nás bývá – poněkud protáhla, a ambiciózní a řadou ocenění ověnčený soubor kočuje. Zprvu ho jako hosta k sobě přátelsky přivinulo Švandovo divadlo na Smíchově, od února hrají kumštýři z Anenského náměstí  v prostorách Divadla Komedie, kde se po sametovém převratu provozovalo … Continued

Poslední premiéra Opery Národního divadla Žádný člověk přibližuje život sochaře Otakara Švece, jehož nejznámějším dílem byl kontroverzní Stalinův pomník na Letné přezdívaný „fronta na maso“. Už samotný příběh sochy je zajímavý. Nápad postavit ji se objevil po únoru 1948, kdy se moci plně chopili komunisté. Soutěž byla vypsána v roce 1949, největší žulový pomník v Evropě však … Continued

Relativně čerstvými teroristickými útoky v Paříži (satirický časopis Charlie Hebdo, hudební klub Bataclan) a na keňské univerzitě v Garisse se pokud vím zatím žádný domácí divadelník nezabýval. V nové inscenaci alternativního kulturního multiprostoru NoD jsou tyto tragické incidenty odrazovým můstkem pro komplexnější výpověď o době, v níž žijeme. Autorka i režisérka projektu Ve dne v … Continued

Divadlo Archa se dlouhodobě věnuje palčivému problému dnešní doby, otázce menšin a uprchlíků i jejich osudům. Tematicky byly tyto projekty velmi zajímavé, ale výsledný tvar nebyl vždy přesvědčivý. Patrné to bylo i v jednom z nejúspěšnějších z nich, ve Vadí Nevadí přibližujícím nejen život běženců v azylovém středisku v Kostelci nad Orlicí a jejich soužití se starousedlíky, ale také … Continued

Sklepní scéna Rubín na Malé Straně (nyní oficiálně A studio Rubín) má za sebou poměrně bohatou i dramatickou historii. V době normalizace tu nalezla útočiště nekonvenční seskupení (Divadlo Orfeus Radima Vašinky, později Divadlo na okraji Zdeňka Potužila). Po roce 1989 se zde po období relativního bezvládí usídlilo dnes poněkud neprávem zapomínané Divadlo Nablízko, v posledních … Continued

Letošní ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka byl v pořadí již jedenadvacátým a opět obohatil naše ponětí o tom, jak se hraje jinde v Evropě. Tím zpětně mohl podnítit zdejší tvůrce k sebereflexi a divadelní publicisty k většímu nadhledu. Věhlasný titul, věhlasná scéna, věhlasný režisér Shakespearovým Hamletem v provedení berlínské Schaubühne a v režii Thomase Ostermeiera … Continued

V Českých Budějovicích se mohou pochlubit novou českou premiérou, černou komedií Hand to God, v překladu Jakuba Škorpila Přisámbůh! (2011), amerického dramatika a barmana Roberta Askinse (1980). Uvádím jeho pracovní „zařazení“ proto, že on sám obě svoje profese vždy jmenuje jedním dechem. Zkušený ostravský režisér Janusz Klimsza nastudoval hru o vztahově poněkud vykloubené societě. Jde … Continued

Brněnský soubor Buranteatr má mezi divadelníky i svými příznivci dobrou pověst, zformoval se v roce 2005. Rok předtím jeho zakladatelé, čerství absolventi JAMU Jan Šotkovský a Michal Zetel, pokoušeli štěstí v Olomouci. Na webových stránkách divadla stojí, že šlo o to vytvořit divadlo-klub a že název nenaznačuje souvislost s křupany, slovo buran je totiž ekvivalentem … Continued

Královéhradecký loutkoherec Jiří Vyšohlíd (1943) je též zdatným hudebníkem, jeho jazzové sklony ho před lety přiměly i k vytvoření dechového tandemu Ventil Duo spolu s Martinem Brunnerem (mimo jiné bývalým dlouholetým organizátorem hradecké přehlídky Jazz Goes to Town), v osmdesátých letech byla tato formace známá i ve středoevropském prostoru (například účast na festivalu Jazz Junior … Continued

Takto výhružně dvojjazyčně se jmenuje zatím skromně prezentovaný festival francouzského divadla, jehož druhý ročník proběhl v polovině března v prostorách pražského NoDu a Strašnického divadla. Vznikl z iniciativy mladých teatrologů- romanistů a participuje na něm i divadlo LETÍ, které se na uvádění novinek světové dramatiky důsledně specializuje. Kromě předvedení divadelních inscenací a scénických skic se … Continued

Divadlo Archa, 7.–10. února S tvorbou významného vlámského choreografa Wima Vandekeybuse jsme dobře obeznámeni, protože jeho soubor Ultima Vez pravidelně hostuje v Arše od roku 1995, kdy tam uvedl Mountains Made Of Barking. Už jeho první průlomové dílo What The Body Doesn’t Remember ukázalo, že Vandekeybuse přitahují hraniční situace, vypjaté emoce, ale také meze lidského těla. … Continued

Nezvalova Manon Lescaut, tato veršovaná dramatizace Prévostova empatického románu (1731) o „padlé dívce“, byla textem v druhé polovině minulého století bezmála kultovním. Divadelní premiéru měla v roce 1940 – v Burianově Déčku a E. F. Burianem vlastně iniciovaná – s Marií Burešovou a Vladimírem Šmeralem v hlavních rolích. Později, kdy se z autora stal režimní … Continued