Slavný utopický (či moderněji řečeno dystopický) román významného reprezentanta a vlastně jednoho z otců americké sci-fi Raye Bradburyho můžeme považovat za jeho nejnaléhavější dílo. Vždyť 451 stupňů Fahrenheita z roku 1953 není žádná fantastická vize daleké budoucnosti, charakterizovaná nebývalými vymoženostmi dosud neznámých technologií, ale krutý obrázek totalitního režimu, kde největším prohřeškem je vlastnit jakékoliv knihy. … Continued

„Střelte si páni na ty růže, z těch kytka nikdy nezvadne,“ tak začínal šanson pro Hanu Hegerovou (na jejím prvním LP z roku 1966), v němž textař Petr Rada v hutné zkratce vytvořil pandán k jednomu z nejslavnějších literárních děl moderní doby, próze Oscara Wildea Obraz Doriana Graye (první verze je datována rokem 1890). Věčné … Continued

Opera Národního divadla se snaží úspěšně vyprostit z letitého sevření prověřených děl. Vymanit z podoby zatuchlého panteonu přesně zapadajícího do světa měšťáků, ze kterých si dělal legraci Josef Škvorecký, jehož jedna postava říká, že „chodí každý rok na Prodanku“. V repertoáru se pravidelně objevují nejen poválečná díla včetně minimalistických, ale dokonce kusy vzniklé až v … Continued

Na slavnou hru Heinera Müllera Pověření z roku 1980 si troufl u nás až Michal Hába se svým ansámblem Lachende Bestien. Věhlasný levicový dramatik žil v letech 1929 až 1995, působil v tehdejší NDR, se svou nekonformní a rozhodně ne jednoduchou tvorbou měl ovšem v tuhém režimu nemalé problémy. Text si lze v českém překladu … Continued

Multižánrová ostravská umělecká kavárna Stará aréna těží ze své bohaté minulosti (dříve Divadlo hudby, později místo pro aktivity Komorní scény Aréna, která po své profesionalizaci získala důstojnější a především větší prostor pro svůj umělecký růst). Kromě hudebních a filmových produkcí zde působí divadelní subjekt, v němž si jako hosté občas zahrají interpreti ze všech tří … Continued

Prezentovat žánr stand-up comedy na statutárně první divadelní scéně, dokonce v zemi, kde tento způsob interpretačně-diváckého povyražení je dosud poměrně v plenkách, svědčí zcela jistě o odvaze tvůrců, i když je produkce lokalizována na Novou scénu, na níž chce činohra Národního divadla pod vedením Daniela Špinara programově uvádět nezavedené, ba experimentální tituly. Hra Paula Rudnicka … Continued

Letošní, již 24. ročník festivalu …příští vlna/ next wave… předvedl zvědavému a alternativně naladěnému divadelnímu publiku několik premiér. Jednou z nich byl i projekt Nature, který s příležitostným seskupením Spolek Mezery připravil Miroslav Bambušek, avantgardista opravdu důsledný a ze své cesty neuhýbající. Spolu s významnými postavami svého oboru (hudebník Vladimír Franz a divadelní výtvarnice Jana … Continued

Jevištní dámskou jízdu, inspirovanou novelou Petry Hůlové Macocha, lze sledovat střídavě v Praze i Brně, herečky tohoto koprodukčního projektu působí ovšem především v moravské metropoli, kde se ostatně i dřív konala tamní premiéra (data obou prvních uvedení koketují s numerologickou „fantastikou“, v Brně se odehrálo 6. 6., v Praze 9. 9.). O spisovatelce Petře Hůlové … Continued

Ne, titulek neznamená povzdechnutí nad sociálním prostředím hlavního města, ale konstatuje, že brněnský soubor Buranteatr se po roce opět objevil jako host v pražském Divadle v Celetné. Jeví se, že dochází k určitému posunu ve směřování souboru, trojice inscenací ovšem vykazuje značný žánrový rozptyl.  Začalo se Kabaretem U Vrtaného kolena (aneb Rozbijte prasátka, přátelé!), mezi … Continued

Festival Divadlo evropských regionů se letos v Hradci Králové konal už po třiadvacáté a svoji dobrou pověst potvrdil. Radostně uvolněnou atmosféru začínajícího léta orámovaly v prvním a posledním dni přehlídky razantní „bejkárny“, řečeno jazykem zcela neteatrologickým. Zdařilejší byla ta vstupní, produkce britské divadelní trupy Spymonkey z Brightonu, sestávající ze čtyř herců (tři plus jedna) a … Continued

Nejpřekládanější švédský dramatik současnosti Lars Norén (1944) má za sebou kolem stovky divadelních her, začínal jako básník a dá se říci, že se z lyrika postupně stal tvůrcem divadelních her, které šokují zobrazováním temných stránek lidství, surovostí a brutalitou. Působil i jako praktik v divadelním provozu (režisér, divadelní ředitel). Experimentoval také s „dramatickou výchovou“ vězňů, … Continued

Nepřehlédnutelný talent českého divadla Martin Františák (1974), momentálně šéf činohry Národního divadla v Brně, je víc než kterýkoli jiný příslušník své profese spjatý s geografickými kořeny, které ho v mnohém determinovaly, v jeho případě jde konkrétně o Valašsko (jako gymnazista se realizoval v punkrockových kapelách v rodném Valašském Meziříčí). Tento profesionální režisér (a také dramatik) … Continued