Už druhý rok představilo vydavatelství Hevhetia reprezentativní výběr svých umělců na dvoudenní přehlídce, která opět potvrdila rozmanitost jeho záběru. První den otevřelo mladé polské kvinteto Mów, které se pohybuje na pomezí jemnější podoby progrocku, fusion a popjazzu a na druhou stranu v sobě nese i výrazný prvek šansonu s lehce soulovým cítěním. Charakter jednotlivých skladeb … Continued

Zapomenuté židovské písně z 2. světové války. Tři koncerty postavené pouze na zvuku harf. Početné folklorní moravské sbory s gregoriánským chorálem navrch. Kubánský jazz. To určitě nezní jako lákadlo pro mainstreamové publikum. A přece se do Náměště nad Oslavou každoročně sjíždí, s napětím poslouchá a co vás střelí do očí nejvíc, všude se to hemží … Continued

Tahle legenda se tedy jednoho dne objevila ve své nadživotní velikosti také v Montrealu, i se svou legendární kapelou. Deset vystoupení. Duke Ellington uvedl nejdřív na jeviště osobně Saru Vaughan, jejímuž koncentrovanému, lidsky vyzrálému a neobyčejně sugestivnímu zpěvu byla vyhrazena prvá třetina koncertu. Zpěvačku doprovázela její vlastní malá skupina.   Teprve po přestávce se pak … Continued

Festival známý podle německého hostitelského městečka se stal cílem desítek českých fanoušků, pořadatelé jej dokonce inzerují na stránkách magazínu UNI. Vznik  této přehlídky i její unikátně průkopnickou první dekádu ale dnes už málokdo pamatuje. Zatímco na rudolstadtských podiích tehdy vystupovali Jablkoň, Hradišťan či Vlasta Redl, české publikum festival objevilo se zpožděním.       S kolegou … Continued

První ročník festivalu Opera Nova jasně ukázal, jak se za Petra Kofroně proměnila Opera Národního divadla ze skanzenu petrifikované minulosti, pro které býval i Janáček moc moderní, v místo, které pokud nežije přímo současností, tak rozhodně neulpívá jen v minulosti klasické hudby. A i termín opera byl uplatňován volně, vždyť v části uváděných děl ani nezněl žádný zpěv … Continued

Nejspíš se blíží doba, kdy každý větší festival, který se obejde bez Tomáše Kluse, Kryštof, Divokýho Billa, Mandrage či Xindla X, bude stát za pozornost už jen kvůli tomu. Fakt je, že na Metronomu, který se na Výstavišti se čtvrtým ročníkem už celkem zabydlel, byla ambice jen neopakovat to, co všichni ostatní, znát od samotného … Continued

Florence kázala svobodu & lásku a dalo se jí věřit. Kronos Quartet vybral to nejzábavnější ze svého repertoáru a neubral z virtuozity. Mariza předvedla, jak umí fado navzdory své nostalgické „programové náplni“ rozveselit. Moonlight Benjamin by hlasem mohla špalky štípat. Cory Henry by roztančil snad i stromy v kůrovcem napadeném lese. Cure si hráli na kluky, co přeci nemají … Continued

Ne, že by měl některý z předchozích ročníků Colours Of Ostrava „odpočinkový“ program. Nikdy nešlo stihnout vše zajímavé. Netřeba asi opakovat pajány, jak se ostravská festivalová tabule vždy prohýbá pod dramaturgickými lahůdkami a člověk tak může vybírat jen mezi svými nejmilovanějšími chody. Ale letos, co dřív ochutnat? Jak uběhat všechnu tu nádheru, střídající se od 17. … Continued

Nejokřídlenější rčení o týdenní přehlídce v Náměšti nad Oslavou? Folkový festival, kdy folk odjíždí na prázdniny. Folkové prázdniny totiž navzdory svému názvu představují dost neobvyklou akci: vytříbenou přehlídku z oblasti world music, jazzu, moravské tradiční hudby a přesahového písničkářství, v níž se zrcadlí potřeba dramaturga Michala Schmidta vnímat hudbu jako zásadní umělecký impuls pro hlásání … Continued

Dva dny na počátku srpna, s úsměvným i poťouchle mystifikujícím názvem Beseda u bigbítu, se během posledních let nenápadně posunuly do pozice velmi často zmiňovaného příkladu, jak je možné dělat skvělou hudební přehlídku i bez obřích rozpočtů a tisícových davů návštěvníků. Svým dílem k tomu přispívá i jeden ze dvou hlavních programových dramaturgů Pavel Uretšlégr. … Continued