Rapoon: Song from the End of the World
By Z. K. Slabý
Rapoon je Robin Storey, bývalý člen Zoviet France, který má na svém kontě od roku 1992 desítky desek na Staalplaat, Soleilmoon a dalších značkách. Na Glacial Movements zaúřadoval už v roce 2007 kompaktem Time Frost. Ten konec světa na nejnovějším CD Song from the End of the World nás nemusí mýlit – mezi názvy dřívějších alb najdeme totiž třeba Padlé bohy, Bludné anděly nebo Studenou válku. Tentokrát se však zdá, že jde skutečně do tuhého. Až sférické rozhlučení s valícími se ambientními vlnami nás zahltí od prvního momentu, obklopí nás nekončící příboj strmé hudby, nástražné, varovné, prošátrávané, proklepávané, prozvoňované, plné probíjivých zvukolamů. Vše se děje v jednom (vele)toku s nastavovanými výhrůžnými peripetiemi, občas až s hrůznou majestátností. Daň programu labelu platí i bloudivé (nikoli obludné) a recyklovávané vyjádření zamrzávané poledovice a řítivé fičivosti. Ale to už nás s dráždivým drážněním očekává padající nebeská klenba, zamodlitbovaná a zachórovodněná a mementující s mýtizujícím vokálem. Na chvíli si připadáme jako v pravoslavném chrámu, kde je všeobjímající vyrojivá melodie přetavena do hromovládné litánie, samospasitelně modloslužebné, prolétaváné i zalétavé. Zadíravá, téměř naříkavá skučivost, výderná, až vydíravá, spěje k vizi, jež může být tou základní otázkou: existuje šance? Jenomže odpovědi se hned tak nedočkáme. Naopak: skučivé umíráčkování, plné prokluzné prochládavosti, nás vede k melanži vzájemné hrůzyplnosti a posvátnosti, meluzínové vichrno nás přesvědčuje, že bys do tohoto tématu ani psa nevyhnal. Po ječivostním šírání však přece jenom závěr roztančí rozkřídleně třeskuté vzedmutí s prostorovanou vichrovostí, další a další poryvy nad syčivostním plynutím durdivě hárají do nečasí s cinkotním rolováním… kam?
Do záhubného skonávání nebo do prodyšného znovuoživování? Ne, Storey nám nehodlá poslytnout jasné vyznění. Místo toho těch devět výronů prosvišťované pádovosti zalykavostně dofičí a ponechá nám k úvaze, zda následuje zánik nebo nekonečnost. Je to jedno z hodně přesvědčivých alb Glacial Movements.
Glacial Movements, 2016, 56:53