David Jackson & René Van Commenée: Keep Your Lane

Kdybych měl jen vypsat všemožné kooperace tohoto saxofonového výtečníka, nezbylo by zbla pro recenzi. Jménem David Jackson neobeznámený ctěný čtenář nechť tedy užije běžné hudební i nehudební weby typu progarchives.com či fádní wikipedii. Prvotně zásadní je bezesporu období v nejsilnějších časech kapely Van Der Graaf Generator a na všech jejích stěžejních deskách z let 1970─1978. À propos, vůdčí persona VDGG Peter Hammill si tohoto mistra matematického nonsensu „přesnost a improvizace“ zval od nepaměti na svá sólová alba. Z nových dob i hudebního zaměření/přístupu nutno Davida Jacksona zmínit coby stabilního člena kapely Kaprekar’s Constant (tři desky 2017–2022), v níž skvěle pěvecky funguje jeho dcera Dorie. A jsme u gró. Zatímco staří dobří kumpáni z VDGG, jakkoli vynikající a bezpochybně v rockové historii velepersony Peter Hammill či podobně důležití tatíci zakladatelé Judge Smith a Guy Evans, poněkud „stárli“ na svých jistých zaběhlých latifundiích, David Jackson vnímal, rostl a kvetl bez opisů starotvarů k čarokresbám novotvarů.

Pro fanoušky byvších VDGG tu není moc styčných bodů. Třeba Bird´s Lament je vystavěna „ponymanovsku“ a zní jako z filmu až matrixoidně omládnutého Petera Greenawaye, totiž minimalisticky jen v cyklicky stupňovaném tématu, ovšem mnohem hutněji, než by si Nyman vůbec dovolil. Gridlockdown je dynamicky našlapaná hudební jízda (basa Colin Edwin, kytary John Ellis a Andrew Keeling) s přehršlí perkusí všemožného druhu (René Van Commenée). Následná Hills of the North se nese v renesančním duchu, kdy Jacksonův sax má zvuk hoboje a flétničky s virblem zvou k reji i páření dvořanů v zahradách. Get a Grip! jako by spadlo z avanturní dílny Tuxedomoon. Desetiapůlminutová Pioneers Over C, 2023 je novoútvarný hymnus z pradávných dob VDGG s monumentální monstrorchestrací ve finále. Poslední Felona pak s píšťalkami v pastorální atmosféře navrací k velebným časům dětských hrátek v absolutním klidu a bezelstnosti.