Skip to content

Bez názvu – rozhovor s malířkou Ivanou Lomovou

By Radim Kopáč

Ivana Lomová (1959) patří na zdejší výtvarné scéně k těm tradičnějším, vlastně konzervativním elementům: věnuje se zásadně závěsnému obrazu, oleji na plátně. Náměty pro své práce sbírá na anglických plážích, v guatemalské džungli, v pražských kavárnách, ve vlacích i v nejbližší rodině. Vystudovala architekturu, ale v oboru pracovala jen pár měsíců. Začínala v 80. letech … Continued

Balon, deštník, hřeben, klíč – Vítězslav Nezval jako host

By Radim Kopáč

Když měl Vítězslav Nezval v roce 2008 padesát let od smrti, nestalo se nic. Nestalo se nic ani osm let předtím, když uběhlo století od básníkova narození. Nic: žádná novátorsky pojatá studie, natož monografie, žádná skvělá výstava k výročí, žádný objevný výbor z díla – a ne nutně z poezie, třeba z výtvarné esejistiky. A … Continued

Knížka jako revoluce? Proč ne, bylo by to krásné…

By Radim Kopáč

Rubato je název románu slovenského spisovatele Rudolfa Slobody. Rubato je v italštině kradený, v hudbě pak neklidně, nepokojně. Rubato se jmenuje nakladatelský podnik, který otevřeli před rokem a půl Petr Januš (1974) a Jaroslav Tvrdoň (1976). Pod hlavičkou Rubata vyšly doposavad čtyři knížky: Elsy Aids (Trojjediný prst), Henriho Michauxe (Cesta nepoddajnosti), Pascala Quignarda (Terasa v … Continued

Omyl jménem Radimský

By Radim Kopáč

Do pátého února trvá v sálech Městské knihovny v Praze výstava malíře Václava Radimského (1867–1946). Trvá, nikoli běží: takovou míru trpnosti a pasivity, jakou nabízí aktuálně vybrané dílo tohoto pozapomenutého autora, předvádějí ve svých „výstupech“ snad jen poslední laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. A přitom novinoví recenzenti nešetří chválou a nadšením, někdy až bezmezným; třeba Peter Kováč v … Continued

Poznámka k jednomu filmovému „kraťasu“ – Jelínek s duší kočky

By Radim Kopáč

Šestajovicích a literární kritik Jan Nejedlý (1971) známý dobře svým inteligentním a zábavným psaním o literatuře z Nových knih, Tvaru, Portálu české literatury nebo aktuálně z kulturní rubriky Hospodářských novin, se dal loni naverbovat k filmu. Jeho scenáristický a režisérský debut se stopáží 11 minut 18 vteřin, prezentovaný v soutěži Aerokraťas 2011, se jmenuje Medailonky … Continued

Díky bohu za toho Magora

By Radim Kopáč

Ivan Martin Jirous zemřel 10. listopadu roku zajíce. Čekaně, nečekaně? Necelých devět měsíců po smrti své první manželky, básnířky a kunsthistoričky Věry, tři roky od vydání svojí poslední knížky poezie nazvané Rok krysy. Ta sbírka je v mnohém překvapivě inovativní, pokud jde o Jirousovu poetiku, stejně jako definitivní: v lecčems smířlivá (zejména s mrtvými), jindy … Continued

Satie u klavíru, na baletu, v písni

By Radim Kopáč

Jedna z ústředních kapitol jisté novější francouzské monografie věnované ERIKU SATIEMU (1866–1925) má v titulu pojem „esoterik“. Je to nejen samozřejmě lákavá, ale i trefná slovní hříčka – příměr, který padne tomuto skladateli, od jehož narození uplynulo letos 17. května sto čtyřicet pět let, jaksi vnějškově i vnitřně. I Satie sice nebyl přímo George Gurd … Continued

Není bankrot jako bankrot

By Radim Kopáč

Pražský novinář VIKTOR ŠLAJCHRT vyhlásil rok před svou šedesátkou bankrot. Tedy Bankrot – s velkým „bé“. Probral se znovu svými deníkovými zápisy z Neviditelného psa, které pořizoval v letech 1997–2001, a sestavil z nich druhou knížku (vyšla pod hlavičkou Revolver Revue). Zatímco Suroviny laskominy (2000) vydaly na čtyři sta padesát stránek, nynější počin je střídmější, … Continued

Medicína podle Biafry

By Radim Kopáč

Zpěvák Eric Boucher, řečený Jello Biafra, udělal konečně to, k čemu směřoval vlastně od rozpadu Dead Kennedys v šestaosmdesátém roce: postavil novou kapelu. Po letech sólového politického aktivismu, jehož horší stránku předvedl mimo jiné na olomouckém festivalu Poezie bez hranic v roce 2004, se vrátil naplno ad fontes: ke globálně vlivnému punku. Tentokrát pod hlavičkou … Continued

Palla Neústupný: N J K P Ů Ú P K K L É E D C

By Radim Kopáč

O Marianu Pallovi si jeden může myslet svoje. Jeho varianty „čistého humoru bez vtipu“ stejně jako konceptuální tance mezi slovem a obrazem mě doposavad zajímaly opravdu zřídkakdy – a to je Palla napěchoval od poloviny 90. let do rovné desítky knížek poezie a prózy, z nichž si dokonce k novému tisíciletí nadělil vlastnoručně „vybrané kousky“. … Continued