Skip to content

MC5: Heavy Lifting

By Petr Procházka

Koncem roku 1963 hodlala pětka ledva základku opustivších pásků z Detroitu v kapele Motor City Five změnit svět. Uběhlo pár let a drtili balvany rock´n´rollu na prášek, protože prostě už chcípal na plytkých opakovačkách, schématech a byznysu. Spontánně vysokoenergetické koncerty MC5 houfně přitahovaly nevyběsněnou mládež. A do té doby neznámý virus prosakoval daleko za hranice Detroit City. … Continued

NichelOdeon & Borda: Quigyat

By Petr Procházka

Nekompromisní ve všech směrech! První dojem, který mi vystřelil z mozku u alba Frattura Comparsa, Dissolvenza pachatelů Alberto Nemo (klavír, hlas), Niccolò ´Whale´ Clemente (klavír, elektronika, hlas, text), Claudio Milano (hlas) plus Teo ´Borda´ Ravelli (elektronika). Záměrně k této desce u muzikantů používám slovo hlas. Hlasy jsou zde totiž nástroji, potýkajícími se bojovně/válečně se zbrojnicí dvojice … Continued

Derealizace světa: Surrealismus ve filmu

By Petr Procházka

Zkraje devadesátých let mi jeden chlapík u automatu s kávou na bezelstnou otázku „Co je to ta postmoderna?“ po jediném potáhnutí z cigarety vystřelil jasnozřivou odpověď „Všechno, co je po moderně, to dá rozum.“ V předsálí dnes už zrušeného starobylého kina Walker Cinema v Minneapolis jsem se tenkrát styděl Davidu Lynchovi, což byl onen pán s cigaretou a … Continued

Isobar: IV

By Petr Procházka

Muzika kapely s domovištěm v kalifornském San José bývá často titulována jakožto instrumentální progresivní rock. Uf! V tom případě by se na vrchu téhle kdoví proč vytvořené škatule musely válet desky pradávných stylotvorných bandů typu National  Health či Happy The Man, jazzujícího klasika Stravinského a hlavně Franka Zappy přinejmenším z období od Apostrophe (1974) po Broadway the Hard Way … Continued

Eunuchs: Harbour Century

By Petr Procházka

Jako by zdánlivě odnikud spadla tahle precizně vytvořená, zahraná i nahraná deska, jejíž styl si stejně podobně spadnutě můžu nazvat divnostními pojmy avant-art-prog-punk, navrch symfonizující bigband s mikrofolkovým feelingem. Tohle všechno se totiž představí už v první písni Magic Death Sea Nemesis. Jo, málem bych opomněl divadelnickou stránku jejich užití hudby s texty a křiky z druhého plánu vmíchanými … Continued

Enthyon: Enthyon

By Petr Procházka

Debut jako výtečná dvanáctiletá whisky! Cestou sahající až do roku 2012 Arya Bobaie (zpěv a santour – ruční kladívkový strunný nástroj) a Kev Curtis (kompozice, kytary, basa, klávesy, samply, digitální processing a produkce) pěstovali synergii a zkoumali hlubiny hudebních možností, množin možností i inovací možných variant po zapeklité kruhové spirále až k tomuto eponymnímu albu. V mezidobí … Continued

Stephanie Pan & Ensemble Klang: The Art of Doing Nothing: a feminist manifesto

By Petr Procházka

Umění nedělat nic nerovná se nicnedělání à la Oblomov. Skladatelka, zpěvačka a performerka z Haagu vytvořila (nejen) hudební manifest, který se souborem Ensemble Klang představila na lednovém festivalu Musical Utopias v prostorách haagského Korza. Na jedenácti skladbách od dvou do jedenácti minut předkládá-navrhuje-nabízí-vyvolává možnou verzi jiného způsobu myšlení a života. Dodatek feministický manifest je snad více … Continued

Bo Wiget: Ex Commentario Ornithologico

By Petr Procházka

Švýcar Bo Wiget vystudoval klasickou hru na violoncello, ale brzy se začal zajímat o rock, jazz, improvizaci (vystupoval mj. s Ivou Bittovou), scénickou hudbu a komponování. Je to pravý hudební eklektik, ve hře na violoncello pojí všemožné umělecké vlivy. Skládá a nahrává pro rozhlas, divadlo i různá tělesa, mj. berlínskou Sing-Akademii, chlapecký sbor Staats- und Domchor … Continued

Koppel – Blade – Koppel Time Again

By Petr Procházka

Trio je snad odnepaměti nejoblíběnější muzikantskou sestavou a zároveň přísně prověřující variantou, jak se buď svou „standardností“ znemožnit, anebo nás posluchače s grácií poslat do kolen. Anders Koppel, druhdy slavný rocker přerodivší se v posledních čtyřiceti letech v komponistu nadžánrových orchestrálních skladeb (viz recenze Mulberry Street Symphony v Uni 12/2022), se tu drží jen zdánlivě … Continued

Karl Bartos: The Cabinet of Dr. Caligari

By Petr Procházka

Nadace Friedricha Wilhelma Murnaua během dvou let citlivě digitálně zrestaurovala mistrovskou psychohororovou klasiku německého expresionismu Roberta Wieneho z roku 1920. Premiéra s křišťálově čistým obrazem a improvizačním doprovodem Johna Zorna proběhla na Berlinale 2014. Původní orchestrální soudtrack i notový part italského skladatele Giuseppa Becceho se bohužel ztratil, takže Zorn při premiéře neměl žádné vodítko. Nevadí. Myslím. Karl … Continued