Skip to content

Autor: Petr Procházka

Wim Wenders 75 – Návraty do pokoje č. 666

By Petr Procházka

„Vlastně jsem chtěl natočit mnohem složitější film,“ řekl mi kdysi k Paříž, Texas. Tahle věta může klidně platit pro kterýkoli jeho film. On to má totiž jaksi od Boha naopak. Není tolik tvůrců, kterým by tak říkajíc přímo pod rukama z na papíře vymyšlené a připravené filozofující složitosti nakonec vyhřezlo dílo srozumitelné nejen extra sečtělým intelektuálům. … Continued

Jargon: The Fading Thought

By Petr Procházka

Jméno: Giannis Kosmidis; přezdívka: Jargon; rok a místo narození: 1981, Atény; studia a obor: Národní konzervatoř v Aténách, klavír a kompozice; kapela: Verbal Delirium (tři alba z let 2010, 2013 a 2016); oblíbenci: Peter Hammill, Lena Platonos, Genesis, IAMX, King Crimson, Radiohead, Sergej Prokofjev, filmová hudba. Do roku 1997 odmítá v hudbě vše, co nepatří do 70. let. … Continued

JG Thirlwell & Simon Steensland: Oscillospira

By Petr Procházka

Foetus je zpět! Ve velké formě. Oscillospira je nejpodivnější symbiotickou bakterií v organismu. Nejméně probádanou, neboť si v (nejen) člověku žije jaksi sama o sobě. Jednobuněčná „bytost“, která k nám patří i nepatří, která je třeba z jiného vesmíru. Tak je možno v nadsázce přemítat i o legendárním a stále tajemném multiinstrumentalistovi Jimu Thirlwellovi. Experimentoval s elektronikou, nejrůznějšími rytmy, kakofonicky … Continued

I Am the Manic Whale: Things Unseen

By Petr Procházka

Na nic si chlapci z Readingu na své třetí desce nehrají. Jen dobrá hudba s neméně dobrými zpěvy. V textech sice rýpou do společnosti uzurpované megaboháči a celebritami, ale kdo se tím dnes neohání, že, tedy v českém hudebním rybníku příliš ne. Každá skladba je ovšem radost bez ohledu na text. Album odsýpá jako jeden a jedinečný spojitý tok … Continued

Steve Unruh: Velmi žádaný neklid

By Petr Procházka

Před rokem vydal skvostné album Precipice. Titulem si z posluchačů dělá trochu prču. Vůbec ne Sráz, pád do propasti, je to vzlet! Od dětství se učil na housle, pak studoval kytaru. Ve školních kapelách býval bubeníkem. Zvládá ovšem veškeré nástroje, co mají struny, i uvnitř, čili klavír a jeho druhy, i do nichž se nejrůznějšími způsoby … Continued

Zopp: Zopp

By Petr Procházka

Velký debut! Věta jednoduchá dvojčlenná rozvitá, řekl by češtinář. Nutno ji více rozvinout. Album je po deseti letech, kdy narazil v otcově počítači na Egg a Hatfield and the North, konečně veřejným vyřčením, ba vyvrhnutím veliké lásky Ryana Stevensona (skladatel, hráč na klávesy, kytary, hledač zvuků nehudebního charakteru a zvukový designér) k projektům Franka Zappy Uncle Meat … Continued

Annie Barbazza: Vive

By Petr Procházka

„Annie je fenomén! Má nádherný, široký hlas plný citu i proměn, má velké srdce a touhu se učit. Tedy vlastnosti všech skvělých hudebníků, s nimiž jsem měl možnost spolupracovat. Nemohu se dočkat, až uslyším, co dalšího udělá.“ Pravil Fred Frith před dvěma lety. S podobným obdivem mluvili o mladičké (nejen) zpěvačce i další velikáni, kteří ji přizvali ke … Continued

Deep Energy Orchestra: The Return

By Petr Procházka

Název mnohočlenného vpravdě superorchestru naprosto sedí. Debut Playing with Fire (2018) byl totálním tsunami novátorského přístupu k hudbě a smetl veškerá očekávání. V říjnu 2017 se světoví muzikanti z mnoha žánrů sešli k ambicióznímu projektu – během dvou víkendových koncertů v seattleském Jack Straw Cultural Center hrát a nahrát jakoby z ničeho společnou… jak to říct jinak, hudbu. Akci spunktoval virtuóz … Continued

Brian Woodbury: Levity & Novelty

By Petr Procházka

Takovou legrandu aby dnes člověk pohledal! Hudebně brilantní a historicky čistý – na sedmadvaceti písních od šestnáctivteřinové Flashmob! (výraz pro bandu přepadových recesistů, což sedí na celé album) po skoro osmiminutovou Old Time Prog – průvodce muzikou od počátku minulého století. Břinkavé piano k němému filmu, rocky-funky Don’t Call Back, dvacetivteřinový metal The Worst Song on … Continued

John Grierson: Otec dokumentu a jeho děti

By Petr Procházka

Jako Orson Welles proměnil Hollywood a dal mu nový způsob filmového vyprávění, tak John Grierson (26. 4. 1898 – 19. 2. 1972) má klíčovou zásluhu na tom, jak se dnes dokumenty točí. O více než půl století předjal svým jediným autorským filmem Drifters (1929) zásadní filmařské směry cinéma vérité a direct cinema. Zaznamenaná skutečnost vystavěná … Continued