Finskou výtočně výtečnou skvadru Onségen Ensemble sleduju už bezmála dvacet let. Na jejich druhém albu Duel (2018) se prvně zjevil muž jménem Mikko Vuorela, tehdy ještě s jednoduchým občanským V, multiinstrumentalista (kytary, flétny, saxofony, klavír, synthy i zpěvy). Užitím k rocku nepříliš kompatibilních nástrojů jako didgeridoo, okarína, vrstvené lesní rohy nebo rytmo-melodizující steel drum tu vedou skladby … Continued
Stejně jako argentinský spisovatel Jorge Luis Borges předpokládá montrealský skladatel, zpěvák a hudební vědec Dharmoo alternativní světy, ze kterých můžeme prozkoumat ten náš. Borges symptomatizoval témata jako čas, realita a nekonečno. Kombinoval prvky fantaskna s metafyzikou, čímž vytvářel komplexní a nadčasové příběhy. Zdá se, že (s)tvoření, uchopení, využití i použití hudby a hlasu Gabriela Dharmooa na … Continued
Ve svých 78 letech je Peter Daltrey stále plodnější. The Rhymer in the Long-Tongued Room je za poslední dva roky třetím vydaným albem a celkově patnáctým sólovým, sedmadvacátým pak pokud počítáme i jeho spolupráci se skupinami Kaleidoscope a Fairfield Parlour. Hra s barvami nástrojů i hlasů byla vždy silnou stránkou tohoto mistra anglické psychedelie a jeho … Continued
Do sváru mozkových center, do jejich pekla, do ohně, se skáče rázně a leckdy bez rozmyslu. Deváté album Astro Therapy Brain Repair zapeklitě nepopsatelné kapely PsychoYogi se od debutu Consumption Wheel (2011) do toho nejvnitřnějšího žáru adaptovalo natolik čistě a přímo, jak by to nesvedl žádný živočišný element. Tady musí působit snad vysoká magie. Každá deska … Continued
Koncem roku 1963 hodlala pětka ledva základku opustivších pásků z Detroitu v kapele Motor City Five změnit svět. Uběhlo pár let a drtili balvany rock´n´rollu na prášek, protože prostě už chcípal na plytkých opakovačkách, schématech a byznysu. Spontánně vysokoenergetické koncerty MC5 houfně přitahovaly nevyběsněnou mládež. A do té doby neznámý virus prosakoval daleko za hranice Detroit City. … Continued
Nekompromisní ve všech směrech! První dojem, který mi vystřelil z mozku u alba Frattura Comparsa, Dissolvenza pachatelů Alberto Nemo (klavír, hlas), Niccolò ´Whale´ Clemente (klavír, elektronika, hlas, text), Claudio Milano (hlas) plus Teo ´Borda´ Ravelli (elektronika). Záměrně k této desce u muzikantů používám slovo hlas. Hlasy jsou zde totiž nástroji, potýkajícími se bojovně/válečně se zbrojnicí dvojice … Continued
Zkraje devadesátých let mi jeden chlapík u automatu s kávou na bezelstnou otázku „Co je to ta postmoderna?“ po jediném potáhnutí z cigarety vystřelil jasnozřivou odpověď „Všechno, co je po moderně, to dá rozum.“ V předsálí dnes už zrušeného starobylého kina Walker Cinema v Minneapolis jsem se tenkrát styděl Davidu Lynchovi, což byl onen pán s cigaretou a … Continued
Muzika kapely s domovištěm v kalifornském San José bývá často titulována jakožto instrumentální progresivní rock. Uf! V tom případě by se na vrchu téhle kdoví proč vytvořené škatule musely válet desky pradávných stylotvorných bandů typu National Health či Happy The Man, jazzujícího klasika Stravinského a hlavně Franka Zappy přinejmenším z období od Apostrophe (1974) po Broadway the Hard Way … Continued
Jako by zdánlivě odnikud spadla tahle precizně vytvořená, zahraná i nahraná deska, jejíž styl si stejně podobně spadnutě můžu nazvat divnostními pojmy avant-art-prog-punk, navrch symfonizující bigband s mikrofolkovým feelingem. Tohle všechno se totiž představí už v první písni Magic Death Sea Nemesis. Jo, málem bych opomněl divadelnickou stránku jejich užití hudby s texty a křiky z druhého plánu vmíchanými … Continued
Debut jako výtečná dvanáctiletá whisky! Cestou sahající až do roku 2012 Arya Bobaie (zpěv a santour – ruční kladívkový strunný nástroj) a Kev Curtis (kompozice, kytary, basa, klávesy, samply, digitální processing a produkce) pěstovali synergii a zkoumali hlubiny hudebních možností, množin možností i inovací možných variant po zapeklité kruhové spirále až k tomuto eponymnímu albu. V mezidobí … Continued