Skip to content

Autor: Petr Procházka

Hráč s tísní a černým humorem

By Petr Procházka

Skoro neznámý unikátní jedenáctiminutový kraťas Jana Němce Matka a syn (1967) byl cosi jako spouštěč pro ještě tvrdší zákaz čehokoli kafkovského v celém tehdejším východním bloku. Film experimentálně a na rychlo vznikl po telefonickém, cenzurou a StB přerušovaném, hovoru Jana Němce s Ester Krumbachovou během třídenní pocty dvěma autorovým dílům Mučedníci lásky a O slavnosti a hostech … Continued

The Aristocrats: Duck

By Petr Procházka

Před třinácti lety založila tuhle kapelu trojka superváž(e)ných muzikantů – kytarista Guthrie Govan, baskytarista Bryan Beller a bubeník Marco Minnemann. Od té doby dělají všechno pro to, aby se nebrali tak vážně. Listopadový koncert v nadupané pražské Akropoli byl toho důkazem. Govan: „Nudná fúze je v podstatě antitezí toho, o co se snažíme, vždycky jsme chtěli vytvořit … Continued

PsychoYogi: Brand New Face

By Petr Procházka

V recenzi na předchozí album Digital Vagrancy (viz UNI 4/2022) jsem použil přirovnání „jako by Frank Zappa byl jedním z Beatles“. To sedí i na poslední desku PsychoYogi s fiktivním přenosem možného vývoje zappistických Beatles nebo beatlesovaného Zappy bez odstoupivšího Johna Lennona. Samozřejmě nadsázka. A možné připodobnění. Konkrétně titulní skladbu-píseň Brand New Face by po mnoha letech úhoru … Continued

Dokonalé dny (Perfect Days)

By Petr Procházka

Velmi pracovitý, povětšinou autorský tvůrce a včetně tohoto filmu čtyřnásobný oscarový nominant je už od svých filmařských začátků jedním z mála režisérů bez kvalitativních výkyvů. Každé jeho dílo je vítaně specifické, pokud ne navenek opulentně zahlcené obrazy, vždy chytré uvnitř nenápadných obrazů. Po několika krátkých a víceméně na muzice postavených filmech absolvoval v roce 1970 Mnichovskou filmovou … Continued

Zabijáci rozkvetlého měsíce: režie: Martin Scorsese

By Petr Procházka

Příběh i hlavní zápletka bezmála třiapůlhodinového filmu nejsou kupodivu až tak složité. Voják Ernest Burkhardt (Leonardo DiCaprio) se dva roky po konci první světové války vrací do Fairfaxu v Oklahomě. Ujme se ho strýc William King Hale (Robert De Niro), který mu hned dává důležité rady ohledně místních indiánů kmene Osage, v té době majitelů veškeré … Continued

Singer Mali: Lodestone

By Petr Procházka

Magnetit (lodestone), temně lesklý neštěpný oxid železa s příměsí titanu a hořčíku, je dodnes i pro geology tajemným nerostem. Od nepaměti ho léčitelé všech končin světa uctívali kvůli jeho regeneračním účinkům buněk a pro očistu těla. Díky dvěma magnetizačním pólům má harmonizující účinek na organismus, příliš aktivní orgány tlumí a zároveň podporuje činnost oslabených orgánů. … Continued

Spirit Tomb Spiritus Lacrimarum: Dolorem in Lacrimas Efundere

By Petr Procházka

Norský renesanční umělec Leon Kristoffer je sám o sobě skvělým muzikantem, zvukovým inženýrem a textařem. Tady si však vybral osm básní Edgara Allana Poea, které prokládá něčím, co může být i hudebně okultní magií. Tohle album je podle Kristoffera druhým dílem jeho zamýšlené Aandegrav Trilogy o podstatě smutku, jejíž první kapitolou bylo dvoupísňové EP The … Continued

AQ&F: 2nd Life

By Petr Procházka

Po dvou letech od skvělé desky Roan (viz UNI 12/2021) je Arnaud Quevedo se svými výsostně talentovanými přáteli zpět s novinkou, která si zaslouží přídomek ohromující. Řídicí pan učitel Quevedo od roku 2018 vyučuje soudobou hudbu na konzervatoři v La Rochelle a vystavěl čtyřdílnou suitu 2nd Life jako rozprostřenou, nevázaně dělenou symfonii se čtyřmi kompozičními vsuvkami – … Continued

Sacha Mullin: Casino Wilderness Period

By Petr Procházka

Zpěvák a skladatel z Chicaga vzdoruje jakýmkoliv stylistickým charakterizacím. Zdánlivě pop s jazzovým feelingem, ale ne tradičním be-bopovým způsobem, jindy pak skoro ryzí funky jazz s chytlavými popůvkami, jenže ani náhodou ve smyslu posledních newyorských rap-hip-hopových úletů Milese Davise či veškerých nástupníků. Sem tam se vrhne do rockového vytvrzení. Někteří hodně opatrní = hluší recenzenti si po jeho … Continued

Roger Eno: The Skies, They Shift Like Chords

By Petr Procházka

Je hodně zásadních věcí, co Rogera (*1959) liší od staršího bratra Briana (*1948). Sice byl poměrně dlouho jaksi v Brianově závěsu, ale kromě pár kooperací, na které byl tu a tam přizván třeba producentským vševědem Danielem Lanoisem, měl na rozdíl od bráchy vždycky v hlavě jiný přístup k hudbě. Byť o mnoho mladší, tak kupodivu klidnější a … Continued