Takto výhružně dvojjazyčně se jmenuje zatím skromně prezentovaný festival francouzského divadla, jehož druhý ročník proběhl v polovině března v prostorách pražského NoDu a Strašnického divadla. Vznikl z iniciativy mladých teatrologů- romanistů a participuje na něm i divadlo LETÍ, které se na uvádění novinek světové dramatiky důsledně specializuje. Kromě předvedení divadelních inscenací a scénických skic se … Continued

Divadlo Archa, 7.–10. února S tvorbou významného vlámského choreografa Wima Vandekeybuse jsme dobře obeznámeni, protože jeho soubor Ultima Vez pravidelně hostuje v Arše od roku 1995, kdy tam uvedl Mountains Made Of Barking. Už jeho první průlomové dílo What The Body Doesn’t Remember ukázalo, že Vandekeybuse přitahují hraniční situace, vypjaté emoce, ale také meze lidského těla. … Continued

Nezvalova Manon Lescaut, tato veršovaná dramatizace Prévostova empatického románu (1731) o „padlé dívce“, byla textem v druhé polovině minulého století bezmála kultovním. Divadelní premiéru měla v roce 1940 – v Burianově Déčku a E. F. Burianem vlastně iniciovaná – s Marií Burešovou a Vladimírem Šmeralem v hlavních rolích. Později, kdy se z autora stal režimní … Continued

Skandální rakouský dramatik Werner Schwab (1958–1994), který vystudoval umělecká řemesla i sochařství, vychrlil ve zběsilém sebestravujícím tempu na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století několik her, sám je nazýval fekálními dramaty. Tomuto označení nejvíce tematicky odpovídají Prezidentky, hrdinkami kusu jsou totiž tři „hajzlbáby“, a jejich manipulace s exkrementy tvoří nikoli nepodstatnou položku jejich jevištní … Continued

Při letošním jubilejním dvacátém Festivalu divadel německého jazyka hostovaly na pražských scénách mimo jiné také inscenace, vycházející z klasicky prověřených textů. LADY KLÁRA A LADY GAGA Protože Dürrenmattovu Návštěvu staré dámy v provedení berlínského Deutsches Theater většina mých kolegů kritiků odsoudila či odzívala, chtěl bych být této jevištní verzi na následujících řádcích za advokáta. Mladý … Continued

Rostislav Novák mladší (všeobecně známý pod familiární podobou svého křestního jména jako Rosťa), reprezentant tzv. nového cirkusu, patří k malému počtu českých performerů, kteří udělali „díru do světa“. O něm a jeho seskupení či lépe řečeno živém projektu La Putyka se přinejmenším v evropském kontextu ví, Rosťa spolupracuje s plejádou zahraničních akrobatů, choreografů a dalších tvůrců, … Continued

Letošní festival alternativního divadla… next wave… měl společnou námětovou linii, vyjádřenou „krycím“ názvem Teroristé a démoni. Také jednotlivé večery vykazovaly různým způsobem jednotící ideu. V žižkovské Venuši – Švehlovce se kupříkladu realizoval večer nazvaný Zvrhlosti a masakry ve Venuši. Vystoupil na něm soubor Depresivní děti touží po penězích a trio se shakespearovsky naléhavou visačkou Masakr … Continued

Island se na mapě Evropy jeví jako poněkud tajemně vzdálená lokalita, pro Čechy však z hlediska cestovatelské praxe takovou hned po listopadu 89 přestal být. A cestopisné imprese písničkáře Jana Buriana přiblížily ostrov i těm, kteří tím směrem nikdy nevycestovali. Islandskou kulturu tu úspěšně prezentuje zpívající kouzelnice Björk, přitažlivá je i tamní literatura (pro mě … Continued

Populární a každoročně zvědavě očekávané Letní shakespearovské slavnosti (z Prahy se postupně rozšířily i do dalších kulturních center) jsou specifickým fenoménem, náklonnost k největšímu dramatikovi všech dob se při nich poměrně úspěšně snoubí s turistikou. Ne zrovna levné vstupenky (v Praze v prestižní lokalitě Hradčan dosahují ty nejlepší až 990 Kč) determinují do jisté míry … Continued

Slovenský divadelní režisér Marián Amsler (1979) působil několik let v Brně, kdysi slavné HaDivadlo nabralo pod jeho šéfovským působením znovu síly k tomu, aby se o jeho uměleckých výsledcích začalo s úctou hovořit. Od nové sezony však přebírá divadelník vedení věhlasné bratislavské Astorky, kde už rozezkoušel Čechovův Višňový sad. Na letošním 21. ročníku královéhradeckého festivalu … Continued

Uvést v Národním divadle, byť na Nové scéně, operu na motivy rozhlasové rodinky Tlučhořových, ukazuje, že současnému vedení nechybí odvaha. Už samotná idea převést do opery rozhlasovou hru je neobvyklá, navíc v případě tak specifického útvaru, jakým jsou živé improvizace Oldřicha Kaisera s Jiřím Lábusem, kteří ztvárňují všechny postavy. To je doslova olbřímí úkol, jehož … Continued