Po rozpuštění Pražského komorního divadla, které působilo v prostorách Divadla Komedie, schází hlavnímu městu soubor s tak vyhraněnou, navíc umělecky úspěšnou poetikou. Neúhybná dramaturgie, která neodlehčuje repertoár kvůli návštěvnosti konvenčnějšími tituly, na pražské divadelní mapě už vlastně neexistuje (naděje se dostavila po konkursu v Divadle Na zábradlí, kam nastoupilo umělecké vedení z brněnské Reduty v … Continued
Již podevatenácté (v listopadu 2014) se konal Divadelní festival německého jazyka, z něhož se stala významná součást pražské divadelní kultury. Do Prahy jezdí vždy na podzim soubory z Německa, Rakouska, Švýcarska i Lucemburska, akci zaštiťují prezidenti zúčastněných zemí včetně českého, přehlídka má výrazný společenský lesk. Festival naštěstí netrpí oficialitou při výběru typu inscenací, které lze … Continued
Na začátku byl černobílý komiks Pixy Maxe Anderssona, který jeho autor začal vytvářet v roce 1992. O čtrnáct let později se toto dílo dostalo v českém překladu do rukou tajemného amatérského divadelníka, jenž si říká Li Po Fung a uchvátilo ho natolik, že jej začal přetavovat do scénáře pro převážně loutkové představení. Záhy přizval k … Continued
Podivíni, blázni a šašci vždy přitahovali. Někdy více, někdy méně. Někdy byli doslova adorováni, jak ukazuje Erasmova Chvála bláznovství a značná část renesance, jindy zůstávali trochu stranou a jindy naopak byli odstraňováni z očí veřejnosti, protože mohli – jako jedni z mála – říkat, co každý viděl, ale muselo se o tom jinak mlčet. Miroslav Tichý … Continued
Brněnské divadlo Husa na provázku opět přišlo s výjimečnou inscenací. Režisér Vladimír Morávek nastudoval hru Milana Uhdeho a Miloše Štědroně LEOŠ ANEB TVÁ NEJVĚRNĚJŠÍ, která je věnována Janáčkovu životu a potažmo otázce, jak přistupovat ke klasikům. Inscenace je strhující, Morávek je výjimečný režisér, který dokáže z textu hry a i účinkujících vydolovat maximum. V tomto … Continued
Divadlo Archa se za více než patnáct let existence stalo pojmem a přes snahu o široký záběr při zachování kvality i reprezentantem určitého druhu kultury pro jisté publikum. A tito diváci mají vlastní estetická kritéria,která jsou o něco užší, než jaký je záběr divadla. Jasně se to ukázalo na představení Zde jsem člověkem, které Archa … Continued
Scéna je bazén. Není v něm voda, nikdo v něm neplave. Čeká v něm orchestr (zredukován na sedm smyčců, čtyři žestě, klávesy a velký buben). Po schodech k němu schází dirigent (Marián Lejava). Ležérně, jako by ani nebyl očekávaným dirigentem, nýbrž flákajícím se plavčíkem. Orchestr začíná hrát předehru. Hraje ji déle, než je zvykem, a … Continued
Nová hra Jaroslava Rudiše a Petra Pýchy Strange Love, kterou uvádí Činoherní studio v Ústí nad Labem, se odehrává v prostředí fanoušků Depeche Mode. Rudišovi je blízká nejen železnice, ale i hudba. A černoodění příznivci kultovního souboru si skutečně přijdou na své, v inscenaci zazní nejen jeho texty, autoři si pohráli i s otázkami do … Continued
