Indonéský pianista Dwiki Dharmawan je na svém nejnovějším albu na první poslech romantičtější než na předešlých opusech, ale určité finesy tu rozhodně nechybí. Hlavní oporou jeho týmu je tu tentokrát francouzský kytarista vietnamského původu Nguyén Lé (jehož si coby spoluhráče přizval například Uri Caine), rytmickou sekci tvoří opět na počinech Moonjune téměř všudypřítomná izraelská rytmická … Continued
Jako by nestačilo, že tuarežský rock už dávno „nekráčí v rytmu velbloudích karavan“ – teď ho navíc tuniský producent Sofyann Ben Youssef pořádně zahustil elektrobeaty. Trio pak zní… drtivě, to je jasné. Co jiného ale čekat o sabbathovsko-zeppelínovské nátury jediného Tuarega v kapele, nigerského kytaristy Anany Ag Harouna, zbožňujícího ostrý zvuk Gibson Flying V. Otázkou také je, … Continued
Jaap Blonk nás na své improvizátorské sérii zásobuje „otevřhubovskými“ rešeršemi docela pravidelně, ale je naštěstí značně proměnlivý ; záleží na tom, s kým se dal právě do holportu, zda s Tomomim Adachim, Ingarem Zachem a Ivarem Grydelandem, Matsem Gustafssonem a Michaelem Zerangem či Majou Ratkje (záměna za další přizvukovače je nabíledni). Tentokrát si ke spolupráci pro nahrávku … Continued
Milan Kozelka (1948–2014) patřil k nejosobitějším postavám kontrakultury. Byl jedním z prvních výtvarníků, kteří se u nás věnovali land artu a performanci. Od konce tisíciletí se věnoval psaní, je mj. autorem poetických příběhů na pomezí pohádek, pověstí, bajek a tvorby Richarda Brautigana. Pět zhudebněných se jich ocitlo na EP Bílej vodník. Za doprovodu psychedelické elektroniky Neutrina (Petr … Continued
Nebývá zvykem psát recenze či upoutávky na „pouhé“ výběrové tituly. Jenže kompilace ke třiceti letům existence Cimbálové muziky Danaj (nepleťme se souborem lidových písní a tanců Danaj, který funguje od roku 1959) je tak pečlivě a krásně vypravená, že to nedá nezmínit se. A alespoň tímto způsobem pogratulovat. Jistě, důležitější než forma je obsah. Jenže … Continued
Nádielka česko-slovenskej elektroniky, ktorá sa nenechá žánrovo, ani inými hranicami, obmedzovať. MacroNoise spáchal microturné, na ktoré si ako posily zavolal projekty, ktoré sú na prvý posluch tak odlišné, a na druhý je jasné, že táto symbióza bude fungovať. Gwerkova a Illl sú na svete ešte len jednu dekádu, no už sa dá hovoriť o ikonických … Continued
Stále častěji se dávají dohromady hudebníci, pocházející z rozličné hudební provenience. Je nasnadě proč: aby nabylo vrchu překvapení, které z těchto „mesaliancí“ vzniká. Violista Walter Fähndrich je především improvizátor, který rád pozotvírá průchod ke zvukovým instalacím. Christy Doiran (s elektrickou kytarou) je pravověrný jazzman, ale nevyhýbá se mezinárodnímu volnému seskupování. Saxofonista Remo Schnyder se oddává free jazzu, … Continued
Pianista NAJPONK, v matrice uvedený coby Jan Knop (*1972 v ukrajinské Horlivce), toť skutečný strážce věčného planeme pravověrného jazzového mainstreamu. Nebo ne? Pravda, desku s grindcorovou kapelou, jak o tom kdysi uvažoval, už možná nenatočí. Ale kdo ví. Každopádně nám pořád chystá příjemná překvapení. Dostatečným impulsem k rozhovoru se stalo album What’s Next a spolupráce se skandinávským basistou Hansem … Continued
Dva vyprodané ročníky a nadšené ohlasy napříč hudební scénou pořadatele Besedy u Bigbítu přesvědčil o životaschopnosti nekompromisní koncepce festivalu, který sází na kvalitu, aktuální jména z obou zemí bývalé federace a nejen optikou slováckého venkova překvapivé zahraniční headlinery. Mezi první dvacítkou ohlášených jmen najdete britskou vycházející synthpopovou hvězdu International Teachers of Pop a australskou bluesovou … Continued
Vl. jm. Nicholas Drain Lowe. Nar. 24. 3. 1949, Walton nad Temží, hrabství Surrey, Anglie. Důležitá alba: Jesus Of Cool (Radar 1978), Labour Of Lust (Radar 1979), Nick The Knife (F-Beat 1982), Pinker And Prouder Then Previous (Columbia 1988), The Impossible Bird (Demon 1994). Písně, které stojí za to: (What’s So Funny ‘Bout) Peace, Love, And … Continued
Dlouhá léta byl klavírista REINIER VAN HOUDT považován za citlivého a se soudobými směry klasické hudby obeznámeného interpreta. Jaké bylo překvapení, když se před několika lety začal ten samý muzikant projevovat i jako výrazný a čím dál plodnější autor. Vedle prezentace experimentálních skladeb na poli soudobé klasiky začal ve své vlastní hudbě propojovat kromě minimalismu … Continued
Album v názvu odkazuje na arménskou genocidu a tvůrci se nejednou rýpají v otevřených ranách, přesto si přejete jediné: aby nikdy nedohrálo. S tak povzneseným pocitem se poslouchá. Zatímco s trvalým podáním ruky mezi Armény a Turky je to pořád všelijaké, aktuálně spíš nemožné, hudební přátelství jen kvetou, ačkoliv ani turecký loutnista Emre Gültekin s … Continued
