Life In A Day (79), Real To Real Cacophony (79), Empires And Dance (80), Sons And Fascination/Sister feelings Call (81), Celebration (výběr z prvních tří alb, 82), Themes For Great Cities (best of – pouze pro USA, 82), New Gold Dream 81-82-83-84 (82), Sparkle In The Rain (84),Once Upon A Time (85), L/Ve In The … Continued
„Dříve než Banshee začne sténat, objeví se mrtvola na koni, vedle něhož běží šílený pes – a pak někdo další zemře…“ (Z irské mytologie) Siouxsie and The Banshees jsme neměli možnost vidět ani před patnácti lety na počátku jejich kultovně elitní kariéry, kdy hráli nervydrásající, ostrou hudbu, jež připomínala jakýsi deprimovaný, schizofrenní výkřik duševně i … Continued
Občas je něco slyšet o legendě jménem Radegast. Nebo o Radegastu jako o jedné z prvních hardcorových kapel u nás. Může být, proč ne? Vždyť kolik bandů tohoto typu v polovině osmdesátých let v ČSSR řádilo? V roce 1978 proběhly dva punkové koncerty Hlavy 2000. V Šenově (pozor, nikoliv v Šanově), předměstské části Havířova nebo … Continued
Představovat Ivu Bittovou bylo patřičné tak někdy v letech 1985 až I987. V následujícím období se stala špičkovou stálicí naší alternativní scény, umělkyní, které se otevřely dveře i do světa. V roce 1986 debutovala singlem obsahujícím písně Ukolébavka, Plavil Janko koněa Boží dárek. Rok nato vydala společně s Pavlem Fajtem svou první LP desku, potom … Continued
Nejhůře se píše o přátelích, a když tomu chcete nasadit korunu, pište sami o sobě. V mém případě o Kuličkách, které jsem pomáhal zakládat a prožil s nimi coby manažer, co se dalo. Řekl jsem si ale o to. Zpočátku jsem si myslel, že v Lucerně, kde Milan Lucký s orchestrem, sborem a Teplickou filharmonií … Continued
Rozhovor s Petrem Kůsou, vedoucím a příležitostným zpěvákem skupiny. Z vaší hudby cítím promyšlené a pečlivě zkoušené aranže. Je tu patrný zvláštní důraz na zvukovou stránku, potvrzuje to i vyber hlasu od tenkého zvonečku po drsný témbr. Každý koncert připravujete zvlášť jako celek. Jak často zkoušíte? Protože máme kromě muziky ještě jiná zaměstnání, tak všichni … Continued
Komunistický režim dosáhl pozoruhodných výsledků – i když neplánovaných – ve „vývozu“ rockových a jazzových muzikantů, kteří to už zde nemohli vydržet. Nemálo z nich si získalo skutečně světové renomé a dělalo tak bezděky Československu v minulosti alespoň trochu slušnou reklamu. A někteří se sjeli na letošní XIX. International. Jazz Festival Praha ’91. Malou splátkou … Continued
V záplavě nejrůznějších koncertů, které se v naší stověžaté matičce pořádají, přestává už hrát mezinárodní jazzový festival významnou roli. Je to možná trochu škoda, protože právě v tomto stylu by mohl leckterý posluchač najít to, co mu (alespoň podvědomě) nedává komerční rocková scéna. Ale snad se situace někdy v budoucnosti změní. Konec konců, největší hvězdou … Continued
Přestože se dnes Nina Hagen již poněkud zklidnila, její napůl morbidní a napůl groteskní stylizace a snaha o jakési „punkrockové panoptikum“ působí ve světě pop music stále šokujícím,extravagantním dojmem. Jak výstižně uvádí Bára Basiková – pro niž se stala Nina Hagen důležitým vzorem –, působí tato ordinérní zpěvačka jako mystérium. Nina se narodila pod občanským … Continued
Legendami opředeného Svatého Vincenta není asi třeba příliš představovat. Jeho ohlušující apokalyptická hudba i emailovou technikou vytvářené abstraktní obrazy patří k té nejbizarnější alternativní tvorbě dneška. Dílo Vincenta Venery bude asi doceněno, teprve až se ze Zeměkoule stane měsíční krajina. Obrovitý Sv. Vincent mě přivítal, jak se na primáře venerologie sluší a patří – v … Continued
„Teda pane Svítivý, co se to tam u vás v noci zase dělo?!“, přivítal mě již léta secvičený sbor babiček našeho chátrajícího baráku, a to poté, co jsem se na druhý den odpoledne vracel domů. Běžný scénář se odehrával i tentokrát… V oknech na střídačku hlídkující The Grandmothers („Hele Marie, vem to za mne, mám … Continued
Na obalu svého posledního alba rozpřahuje S. P. Morrissey bezradně ruce k nebesům. Opět přichází mezi nás podělit se o svůj věčný světabol a problémy pozorovatele všedního života pár let po třicítce. Někdy si trošku zamentoruje, jindy senilně postěžuje na nepochopení a cynismus druhých. Ale jinak žádní konzervativci pod gilotinou, žádné vzývání Armagedonu a nukleárních … Continued