Maďarsko patřilo – hned po Jugoslávii – k relativně liberálním zemím bývalého sovětského bloku. Zatímco v bělehradských či záhřebských knihkupectvích jste mohli koupit u nás zcela ilegální knížky od Alexandra Solžnicyna a George Orwella, v Maďarsku vznikl protipól sterilních, ale ideologicky protežovaných folklorních ansámblů. Tento spontánní návrat ke kořenům získal jméno táncház (čti: tánc-ház) podle … Continued
Písnička, o které bude řeč tentokrát, se zpívá v mnoha různých jazycích, ale jen my máme Jiřího Suchého a jeho Klementajn. Zakladatel divadla Semafor zasadil starý americký popěvek do moderních reálií a v roce 1962 z něj učinil jeden ze zlatých hřebů představení Jonáš a tingl-tangl. Na desku ho natočil o rok později, přičemž stejně … Continued
Společný návrh skupiny Puristická čtyřka (Jaroslav Frágner, Karel Honzík, Evžen Linhart, Vít Obrtel), Jaromíra Krejcara, Bedřicha Feuersteina a Karla Teiga. „Nové umění přestane býti uměním“ (Ilja Erenburg) proklamovala mimo jiné ve svém manifestačním Sborníku nové krásy Život II právě zrozená česká avantgarda. S podtitulem Nové umění – konstrukce, soudobá intelektuální aktivita jej v roce 1922 … Continued
POČÍTÁNÍ V ANTROPOLOGII Před našima očima se stalo něco neuvěřitelného. V čase churavění českého hospodářství se na stránkách Hospodářských novin rozpředla půtka, jaká že je ekonomie věda: je to věda ,kecací‘ nebo ,počtářská‘. Jinými slovy: je v ní víc teorie nebo matematiky? Dá se o ní více diskutovat než v ní počítat, nebo naopak máme … Continued
Vysoká a opálená, mladá a krásná. Taková byla dívka z Ipanemy, která proslavila brazilskou hudbu a Brazílii vůbec. V jejím příběhu se zázračně prolnuly osudy několika významných osobností, z nichž každá je natolik zajímavá, že by si zasloužila samostatnou kapitolu. Začněme autorem původního, portugalského textu k písni Garota de Ipanema, z níž se později vyklubal … Continued
Igor Aleksandrovich Moiseyev se narodil v Kyjevě roku 1906 v rodině ruského právníka a francouzské švadleny a prvních 8 let života strávil v Paříži. V letech 1924–1939 byl tanečníkem Bolshoi Baletu, vedl akrobatické přehlídky na Rudém náměstí, se svojí taneční skupinou uváděl spektakulární show inspirované lidovými motivy. Mezinárodní debut absolvoval roku 1955 v Paříži a … Continued
Jedna z prvních amerických desek, kterou jsem kdysi dávno držel v ruce, se jmenovala Louis Armstrong Plays W.C. Handy. Byla pro mne zjevením. Nikdy dřív jsem taková blues neslyšel a navždy jsem jejich magické kráse propadl: St. Louis Blues, Bea le Street Blues či Yellow Dog Blues. Napadlo mne to nad stránkami nové biografi e … Continued
Wim Wenders sledoval nebe nad Berlínem, Jaroslav Rudiš to pod Berlínem. Kdesi uprostřed ale prý existuje životadárný umělecký kal, ve kterém to prý ,vězí‘, jak říkával před drahnými léty Vasilij Kandinskij; dnes, dvacet let od pádu železné opony, z něho berlínská hudební scéna čerpá, stejně jako Kandinského generace, což lze brát za logickou variantu vývoje … Continued
Jedním z vynikajících produktů architektury pozdních sedmdesátých let je komplex budov automatické telefonní ústředny s retranslační věží, postavený v letech 1977–1982 podle projektu pražských architektů Václava Aulického a Jindřicha Malátka. „Tranzitní telefonní ústředna (TTÚ) stojí na levém břehu Labe u nového mostu Antonína Zápotockého (dnes Labský Most). Svou polohou je začleněna do pásu budov městského … Continued
Umělci světa, vypadněte! Nemáte co ztratit, leda vaše profese. Allan Kaprow Dnešní Hermovo ucho nebude o zvucích, nýbrž o myšlenkách, reagujících na proměny západního umění v 20. století, jež se konec konců dotkly i zvukotvorby. Jde vesměs o proměny, které zásadně změnily institucionální rámce světa umění. Nové reprezentační strategie zpochybnily instituci autorství, oslabily ontologický status … Continued
Když Billie Holidayová zpívala Strange Fruit, světla v sále pohasla a číšníci přestali roznášet drinky. Po odeznění písně se ,Lady Day‘ chvíli vzpamatovávala. „Vždycky se mi udělá špatně a ztratím všechnu sílu,“ napsala ve své autobiografi i Lady Sings The Blues. Ano, tak sugestivně působila na interpretku – i obecenstvo – představa divného ovoce, které … Continued
VYNALEZL STALIN WORLD MUSIC? V pop kultuře 20. století převládá anglosaská příchuť: od jazzu a blues, přes Hollywood, beat generation, Elvise Presleyho a Beatles až po punk-rock. Položme si ryze teoretickou otázku: jakou cestou by se pop kultura ubírala, kdyby anglosaský vliv byl méně dominantní? Jedna taková alternativní cesta se rýsovala počátkem 60. let. Z Brazílie prorazila do světa … Continued