Ačkoliv si své předskokany na turné vybírali Die Krupps sami, jejich stylový rozptyl byl skutečně překvapující. Kýčovitě ukňouraný zpěvák Janosch Moldau předváděl za pomoci elektroklávesisty hodně velký odvar ze synthpopu á la Pet Shop Boys v darkwaveové mutaci, avšak s takovou srdceryvností, že to skutečně téměř vhánělo slzy do očí nebo také vyhánělo lidi nahoru … Continued

Původem mallorská diva s africkými geny neumí zpívat „jen tak napůl“ a jubilejní Struny podzimu se dočkaly skutečně intenzivního zahájení. I co do úrovně hlasitosti zvuku, jakou asi budova Státní opery nezažije příliš často. Buika vlastně dost překvapila. Z desek ji známe jako interpretku osobité směsi flamenka, morny, jazzu – i trochy soulu, jak ukázala … Continued

Letos se objevila dvě alba tria pianisty a skladatele Marka Walarowského – Seven Stairs To Hell (DUX, 2015) a recenzované Colours Of The Night s hostujícím altsaxofonistou Wojciechem Lichtańským. Walarowski nahrál prvotinu More Images (Polskie Radio Opole) v roce 2005 v duu se saxofonistou a klarinetistou Jacekem Mielcarem, takže přítomnost Lichtańského nástroje v představách souzvuku … Continued

Čtyřiadvacáté album bretaňského harfeníka, který si říká velekněz keltské hudby. Verdikt osobního soudu záleží na tom, jestli u Stivella dáváte přednost keltskému rocku nebo kontemplativní new age: v prvním případě spolehlivě usnete, zato příznivci zenového zkoumání plynutí času se v tuctu skladeb slastně rozpustí. Určitě je také zaujme Stivellovo filosofické hledání „harmonických okamžiků optimismu v … Continued