Táborští minimalisté Some Other Place byli nejen na místní poměry hodně svébytná formace. Jejich spojení se zpěvákem a kytaristou Václavem „Vac“ Havelkou (jinak i Selfbrush), které posléze vyústilo v Please The Trees už tak nezvyklým zjevem není, ale přesto zajisté patří na domácí scéně k nadprůměru a jejich loňský debut bezesporu k tomu zajímavějšímu, co … Continued

Tango má po Astoru Piazzollovi dalšího novátora, který jeden z nejoriginálnějších projevů městské hudební kultury dále posunul, aniž by ho zbavil typických atributů. Pianista a skladatel Fernando Otero ve svém X Tangu přitom nepřišel s žádnou době poplatnou fúzí, která by spojila tradici s elektronikou, samplingem nebo produkčními postupy hip hopu. Naopak, drží se, jak … Continued

Sleduje-li člověk pozorněji domácí vývoj nějakého žánru téměř půl století, postupně si zformuluje pár přání dočkat se tuzemské obdoby něčeho, co ho zaujalo v žánru na světové scéně. Vždy jsem si přál, aby se také v našem jazzu objevily nápady, v nichž se snoubí progresivita s humorným nejen nadhledem, ale rovnou vkladem, nikoli však prvoplánovým. … Continued

Legendárního Majklova strýčka a tuchlovickou Moštárnu od sebe dělí skoro generace, přesto k sobě tyto skupiny mají velmi blízko. Obě vycházejí z hardcoru a kytarového noisu a vytvářejí hutné naléhavé skladby, v nichž je nejdůležitější intenzita nasazení. Obě současně kladou důraz na propracovanou stavbu, není to jen bezduchá rubanice na druhou (dobu). Majklův strýček se vloni … Continued

Výrazové prostředky tradičních nástrojů se díky studiovým kouzlům roztáhly do nekonečné šíře. Jedním z muzikantů, kteří jsou přímo čítankovým příkladem těchto možností, je houslista Tiit Kikas, jenž vloni vydal album STRING THEORY (Rockadillo Rec./Elwood Muusik, 2007, 46:50). Tento Estonec trápil svým šmidláním sousedy již od čtyř let a na rozdíl od většiny vrstevníků mu nadšení … Continued

Underground je spojován hlavně s dobou totality, zejména s přelomem sedmdesátých a osmdesátých let. Nově vydané archivní nahrávky Invalidního důchodu (Black Point, 2007, 66:59+45:31) však ukazují, že underground po listopadu nejen žil, ale také hledal nové formy vyjádření a nekončil jen u prvoplánového plastikovského epigonství BBP. Zejména tíživá nálada písní Invalidního důchodu nese jasný punc … Continued

Přesně před čtvrt stoletím, v lednu roku 1983, se zrodila první nahrávka nového tria pianisty a skladatele Keithe Jarretta, Američana skotsko-irských a maďarských rodových předků, Standards, Vol. I. Tento velký spolutvůrce fúze free jazzu a nastupujícího jazzrocku, pianista a varhaník na Davisově Live-Evil (1970), syntetik avantgardy a neoromantismu, tehdy otevřel nekončící řadu koncertů a nahrávek … Continued

Čtveřice Gnu je po patnácti letech, podobně jako mnozí jejich kolegové té nejtvrdší rockové scény, pro většinu posluchačů čímsi okrajovým a zároveň pro všechny, kteří se v ní pohybují nezpochybnitelnou ikonou, jménem s pevnou pozicí. Což je – proč to neříct naplno – ,ideální‘ příležitost k tomu zlenivět, nechat se ukolébat pochlebováním, a lebedit si … Continued

Narodila se v rodině chudé jako kostelní myš. Ve čtyřech letech onemocněla meningitidou a přišla o zrak. Od osmnácti žila mezi bezdomovci na ulicích Lisabonu, prodávala losy, žebrala a za doprovodu darovaného trianglu zpívala kolemjdoucím písničky odposlouchané od života. Cestu k překonání hořkého osudu si vykolíkovala hudbou, s níž prý „navždy ukončila válečný stav se … Continued

Kolekce kompaktů, které na svém Emanemu vydal v roce 2007 Martin Davidson, je – ostatně jako tomu bylo i řadu let předtím – naprosto vyrovnaná, různorodá a překvapivá. Zachycuje minulé i současné extravagance známých anglických improvizátorů, ale nezpěčuje se do jejich okruhu přivádět ani zatím méně známé hudebníky, čímž rozšiřuje akční rádius zcela ojedinělé londýnské … Continued

Martha Thilston je za hippies, Lisa Knapp s Garry Diverem, spolupracovníkem Laurie Anderson, radostně objevují skryté možnosti dávnosti, Simon Emmerson otevřel s Martinem Carthym Imaginární vesnici na jejíž návsi bouří Benjamin Zephaniah s Transglobal Underground a teď tohle: Rachel Unthank & The Winterset. Kam se poděly staré dobré časy, kdy bylo v anglickém folku všechno … Continued