Mohli to být klidně tři mušketýři. Tedy jejich novější verze. Znali se nebo o sobě přinejmenším věděli: Otta Mizera, Jan Řezáč, Rudolf Altschul. V té době, tedy v letech druhé války, a hlavně v kontextech, ve kterých se pohybovali čili po trasách zdejšího ponezvalovského surrealismu, na sebe museli narazit skoro nutně. Nejstarší byl Mizera, ročník 1919, nejmladší Altschul, … Continued

Nedávno mi starší syn položil poněkud záludnou otázku, jestli si umím představit, že ještě za padesát let bude někdo číst Kunderu nebo Škvoreckého, když jsou to autoři tak spjatí s určitou dobou. To přirozeně nemohu vědět, ale vyjma studentů české literatury, společenské historie a pak podivínských zájemců o dávné časy možná nikdo. Vždyť už je … Continued

Když jsme v šestnáctém pokračování našeho seriálu psali, že se ještě předtím, než se vrátíme k Edu Sandersovi coby básníkovi, podíváme blíže na poezii a básníky, z nichž vycházel a jejichž dílo respektuje, bylo to odbočení jistě širší, než by se možná dalo očekávat, doufejme však, že i výživné a poučné, a nešlo o nějaké … Continued

Závěrem předcházejícího pokračování našeho seriálu jsem vám slíbil pozvání na rychlý oběd, což také splním – ovšem předem varuji, že to možná nebude zrovna krmě podle vašich představ. I tak by ale měla být mimořádně chutná a výživná… Možná si vybavíte věty básníka Johna Ashberyho potvrzující názor O’Harových přátel, básník že prý se k poezii … Continued

Nebohý Franz Kafka na nás hledí z hrnků a jiných předmětů, což je u autora takového Umělce v hladovění obzvlášť pikantní. Při jeho proměně v dekoraci se často používá zřejmě poslední fotografie pořízená za autorova života, v roce 1923 (v obchodním domě Wertheim v Berlíně). Vyhublý Kafka na ní hledí upřeně do kamery, s neuvěřitelně hustými vlasy sčesanými dozadu, jako by … Continued

O Franzi Kafkovi, od jehož smrti uplyne letos třetího června právě sto let, už bylo napsáno všechno, a ještě mnohem víc – a někdy dokonce dvakrát třikrát. Takže nějaký objev první velikosti je a priori mimo hru. Možná ale stojí za připomínku tři drobnosti namátkou vytažené z polostínu: jak to měl Kafka s lehkými děvčaty, co pro … Continued

Básník, spisovatel, novinář a dokumentarista Miloš Doležal se rád soustřeďuje na příběhy spjaté s konkrétním místem. V případě této knihy jde o Vysočinu a „přilehlé kraje“, jeho vlastní autorské teritorium. A jedná se o „židovské příběhy“. Hned v tom prvním se nevěnoval nikomu jinému než strýci Franze Kafky Siegfriedu Löwymu, „venkovskému lékaři“ z jedné z Kafkových povídek. Doležal prokazuje precizní … Continued

Poté, co jsme si přiblížili jak významnou Black Mountain College, tak umělce s ní spojené, především však básníka Roberta Creeleyho, můžeme se blíže podívat na básníka a esejistu Charlese Olsona – jeho jméno by vám přitom mělo znít povědomě, objevilo se hned v prvním díle našeho vyprávění, zvláště však procházelo dílem posledním. Charles Olson (1910–1970) … Continued

Dovolíme si nyní velký obrat: od filmařů, a to i včetně Eda Sanderse, se zaměříme na poezii, ovšem ne jeho vlastní, ale na autory, kteří jej ovlivňovali, byli mu blízcí – abychom se mohli jeho dalším básnickým experimentům a hledání věnovat jaksi poučeněji… Vzhledem k tomu, že těch vlivů bylo opravdu mnoho, a závažných, nelze … Continued