Poté, co jsme se zorientovali pod klenbou florentské oblohy, můžeme nyní konečně úlevně zvolat naše osobní „¡Tierra! ¡Tierra!“ Na obzoru florentského moře se totiž vynořil první z jejích urbánních ostrovů, zahradní enkláva rodiny Torrigianiů, která se k městu staví zamlkle zády, stejně jako je každý opravdový ostrov kartografickým přízrakem a odvrženým levobočkem pevniny. A tak … Continued
Červencové úmrtí Louise Armstronga roku 1971 symbolizuje konec přimočarého vývoje jazzu. Poválečné období jazzové hudby se stává klasickým obdobím moderního jazzu, jehož styly definovaly vyjadřovací prostředky – jazyk jazzu. Nastává věk jazzových fúzí, mající za cíl nacházet nový zvuk jazzu a nové styčné body se soudobou populární hudbou. 30. října 1971 se koná ustavující schůze … Continued
To, co nejzřetelněji a nejstabilněji charakterizuje moderní umělce – myslím od té doby, co se začali stydět přiznávat nějaký vzor –, je snaha o původnost, jedinečnost, individuálnost za každou cenu. Nuže, stačí se ohlédnout nazpět, vrátit se k dílům, která vzdorovala času. Osobnost autora, jeho trvalý přínos vůbec netkví v tom, co v něm bylo nejpřekvapivějšího, … Continued
Pakliže jsme posledně sotva prorazili příbojové vlny svírající florentské nádraží Santa Maria Novella, nyní již plujeme těžkými spavými vodami Florencie k přislíbeným ostrovům, k břehům pomyslných slepých skvrn města, odkud lze do sebe zavinutý hlavolam Florencie nazřít jako svébytný renesanční kosmos. Taková plavba je však z povahy věci především blouděním po bezvětrných mořích, a proto … Continued
V první polovině osmdesátých let se Oldřich Janota ve sdělovacích prostředcích vůbec nevyskytoval. Pokud se o něm něco objevilo v tisku, byly to jen zcela marginální zmínky. Pracoval jako vrátný, neměl snahu budovat si hudební kariéru, nenabízel se rozhlasu ani vydavatelstvím, ale hodně koncertoval a svým způsobem se tak stával folkovou hvězdou. Jeho nahrávky kolovaly … Continued
Na počátku devadesátých let se jim ti starší často posmívali, protože měli pocit, že jde především o pózu, a možná taky pro to, jak příliš se brali vážně. Módní vlna kapel, pro které se vžilo označení shoegaze, dorazila z Británie i do Čech, a nakonec zrodila celou novou generaci tvůrců, hudebně přemýšlejících zcela jinak. Po … Continued
Zájem o chicha, městskou taneční hudbu z Peru, neubývá. Naopak. A myslet přitom na vzdání úcty průkopníkům z 60. let je nejspíš správné. Ďábel obdivu se ale skrývá v detailu: dost věcí se v chicha točí okolo psychedelie. A můžeme-li tomu věřit, účinek se prý blíží vlivu magického amazonského nápoje ayahuasca. Jak s tím souvisí … Continued
Přijměte vřele doporučující pozvánku na náš nejstarší festival world music, který se sice opět koná ve zcela jiné lokalitě, nic se však nemění na tom, že dramaturg Borek Holeček zůstává na pozicích objevitele a navzdory obecné české náklonnosti ke hvězdám znovu servíruje výjimečnou hudbu v podání u nás neznámých jmen. PROGRAM FESTIVALU RESPECT 2016 SOBOTA … Continued
Hermeto Pascoal, Sidestepper, Alejandra Ribera a Anoushka Shankar, už jen kvůli takovým jménům se vyplatí vyrazit do Rudolstadtu. Není to daleko: durynské město pořádající 7. až 10. července jeden z nejvýznamnějších evropských festivalů world music, folku a tradiční hudby leží pouhé dvě hodiny jízdy z Chomutova. Dramaturgie festivalu je pověstná širokým, žánrově pestrým záběrem, vytříbeným vkusem … Continued
Manželé vznikli jako domácí hudební sdružení, navazující na obdobný rodinný soubor F.O.K. Ústřední osobou v obou kapelách byl skladatel, zpěvák a kytarista Alexandr Hajdovský. Ani jedna z nich zpočátku neměla ambice vystupovat veřejně: původně se věnovaly jen vytváření amatérských nahrávek a každé trvalo přes sedm let, než se odhodlala začít s koncertováním. Obě skupiny měly … Continued
Terénní kompozice s půllitry piva zvaná Zátiší, jakýsi předobraz landartového žánru, byla premiérově vyvedena v květnu 1967 na Kampě. Východiskem byl optický dojem umělce inspirujícího se poměry v pivnici. Zaujme jej nutně sestava půllitrů s pivem na stolech. Poněvadž rovinu piv zakrývají hosté, je třeba si je odmyslet, jak by řekl Salvador Dalí, negativně je … Continued
Na konci června 1990, což si teď vyčítám daleko víc, jsem nebyl ochoten, neb schopen, vypláznout x-násobnou sumu za lístek překupníkům u bran stadionu klubu Paris Saint- Germain FC. Shodou okolností pojmenovaného Parc des Princes. Na beznadějně vyprodaný koncert Prince s The New Power Gerenation. Možná jeho vůbec nejlepším bandem. Navíc, další shoda, za muzikanta … Continued