Je to vždycky trochu ožehavé, když se člověk pustí do zevšeobecňování. Snadno si naběhnete. Tím spíš, když nějaké chování/ vlastnosti atd., rozdělíte na „klučičí“ a „holčičí“. Na druhou stranu, během života člověk v některých ohledech chtě nechtě k nějakým závěrům dojde. A to i v tak zásadních věcech, jako je poslech hudby. První výrazný rozdíl, který … Continued

Opojný vítr vanoucí na lukách u jezera ve Stráži pod Ralskem má svou melodii, do níž se zaposlouchávají i hluší, nemluvě o nezletilých toužících ovládnout umění zamilovat se. Post illa verba dodávám, že ten duhový vánek kdysi šeplavě pronikal i do útulných křoví zakrývajících přízeň vydávanou mravními puristy za neřest. Bylo mi tehdy třináct či … Continued

Kdo si platí HBO a může sedět z neděle na pondělí o třetí ráno před bednou, má od půlky února seriál Vinyl z první ruky. 18. dubna to bude mít za sebou; jde o jen desetidílnou sérii. V čase uzávěrky tohoto čísla UNI doputoval za půlku, na závěry je tedy brzo. Ale hudbyznalí diváci už … Continued

Výtvarné dada začalo podle Ludvíka Kundery Duchampovým olejem Mlýnek na kávu v roce 1911. Literární dada je o pět let mladší. Jeho zrod se datuje legendárním vystoupením Tristana Tzary & spol. v curyšském kabaretu Voltaire 6. února 1916. Dada má ale svůj kořen i své výhonky. Patafyzika, kubofuturismus, surrealismus a všechny poválečné neoavantgardy, jako lettrismus, … Continued

V lednu 2007 vyšel v Respektu rozhovor Silvie Blechové s mladým ekonomem, který studoval v USA a působil jako poradce prezidenta Havla. A tam jsem s narůstajícím zájmem četl, že pod ekonomickou antropologií můžeme vidět jinou stránku ekonomie, než na jakou jsme u nás byli zvyklí. Tak třeba, že epos o Gilgamešovi má za symbol … Continued

Sochy Ikarova otce Daidala dokonce chodily. Jejich autor přesto nepatří v řecké mytologii mezi umělce, ale pouze mezi řemeslníky. Neměl Múzu. Všichni sochaři, ať už se mají za umělce nebo řemeslníky, by však měli umět postavit sochu tak, aby aspoň stála.Post illa verba dodávám, že jednou jsme se s Karlem Neprašem peripateticky procházeli. Překvapivě nechybělo … Continued

Budu se opakovat, ale nedá se nic dělat – „hudba je jinde“ než ukazují Grammy, společenská událost a ovšem i akce k podpoře hudebního průmyslu. S čímž koresponduje vítězství Taylor Swiftové s titulem 1989 v hlavní kategorii album roku. Původně countryová dívka už dávno zamířila do obecného mainstreamu, kde má enormní úspěch. Na to akademici … Continued

Právě dokončuji mnou již avizovaný román Nepředmětná Odyssea. Budoucí čtenář si jistě povšimne souběhu stránek milostných, detektivních, cestopisných a metafyzických. Souběžné příběhy se nesplétají ve „fašizující“ svazek prutů, ve fasces, ale odehrávají se s koordinovanou chronologií, s koordinovanými retrospektivami, s koordinovaným vším. Chybí pouze perspektiva. Post illa verba dodávám, že předností nepředmětného románu je, že … Continued

Dvakrát zde šla rozmarná řeč o průsaku názvů hudebních nástrojů, bubnu a trumpety, do běžné mluvy. Tentokrát mírně odbočíme, ale s muzikou to úzce souvisí. Lada se měla jmenovat slovanská bohyně krásy a lásky. Tedy ideálního souladu. Od něho pramení říčka významů. Začněme hudebními. Například piano je třeba čas od času naladit. K tomu se … Continued

Po předání Seifertovy ceny mne objali mnozí. Jako jeden z prvních Sváťa Karásek, přítel a zpívající kazatel na slovo Boží vzatý. Post illa verba dodávám, že Sváťovi vděčím nejen za zmíněné objetí. Před lety jsem se ocitl na zahradní slavnosti v jedné dolnorakouské vinařské obci. Když si místní farář nepřestával libovat, jak se jeho svěřenci … Continued

Zvláštní věc. Pokaždé když jdu Šafaříkovou ulicí, tedy tak jednou za rok, vzpomenu si na bruslení po ploše před pár lety zbouraného „Zimáku“ na Štvanickém ostrově. Jistě je podivné, proč právě v ulici vedoucí od vrcholku Bělehradské k Nuselským schodům či ke Zvonařce, kde bývala uzenářská velkovýrobna proslulá zejména šunkou, přestavená nyní na jakýsi luxusní … Continued