Když jste mladej a snažíte se najít nějakej svůj vlastní hlasovej výraz nebo polohu, poněkud vám srazí sebevědomí, když slyšíte někoho jako je Howlin’ Wolf. Víte, že toho nikdy nedosáhnete. Prezident George Bush je mým fanouškem. Jednou v 70. letech přišel na můj koncert. Přivedl ho jeho kokainovej dealer. Gentleman je ten, kdo umí hrát … Continued
Zuzana Lazarová, básnířka, fotografka, studovala v ateliéru Miroslava Vojtěchovského, pracuje na katedře kamery FAMU, spolupracuje se surrealistickou skupinou, publikovala v Analogonu, A2, Tvaru a v antologii Nejlepší české básně 2013. Připravovaná sbírka Železná košile vyjde v nakladatelství Fra. V růženci času Ty, sobě nikterak nepodoben Pokousán vzteklým psem další probdělé noci Skrýváš se spolu s lidskými rybami u dna … Continued
Ve srovnání s námi, kteří o Dylanovi tu a tam cosi napíšeme či jen opíšeme, je esejista a literární kritik Jakub Guziur dylanologem možno říci bez uvozovek. Ve svém eseji se ale nevěnuje ani tak samotnému Dylanovi, ale především dylanovskému mýtu vzniklému v prostředí, které autor označuje zdvořilým termínem jako postkulturní. Paradox umělce, který od … Continued
Narodil se 16. 7. 1965 v Brně, kde také prožil většinu života. Za normalizace vystřídal různá pomocná zaměstnání, po roce 1989 se jeho profesní život točil kolem knih. Od roku 2012 žije a pracuje v Praze. Vydal šest básnických sbírek plus jednu Býkárnu s Michalem Šandou a Ivanem Wernischem. Pod názvem Oh! vydalo v roce … Continued
Dveře /Ta divná věc. Z jedné strany je to zabarikádovaná brána posledního útočiště, za níž se rojí rohatí útočníci odněkud ze sedmého kruhu Dantova pekla; z druhé strany jsou to prostě jen obyčejné zavřené kuchyňské dveře./ Jarní dopoledne. U stolu sedí chlapeček s holčičkou a čekají na svačinu, maminka stojí u kuchyňské linky, v baculaté, … Continued
Pátrání po erotických motivech v muzeálních kusech nejstarší české literatury může připomenout pověstné hledání jehly v kupce sena. Značná časová vzdálenost tehdejší kultury a společnosti od jejich současné verze, stejně jako dramatický rozdíl mezi češtinou čtrnáctého a jednadvacátého století berou písemnictví pozdního středověku a raného novověku pomyslné body. Leccos je nejasné, něčemu snad už ani … Continued
tadam tadam jedeš nevystrkuješ za jízdy hlavu už šátrá lokomotivou po nejbližším nádraží osahej si to, jestli ti to ještě drží přilož hlaveň básně k čelu a vystřel jelito, kopyto na mříži cedule: Nekrmte mou ženu ničím! Vypadá hladově, ale dávám jí několikrát denně!“ do tmy bude hotovo otřeš si ruce o nohavice to nevadí, … Continued
Bohumilu Grögerovou (7. 8. 1921–22. 8. 2014) jsem poznal v osmadevadesátém roce, když jsem psal do školy práci o časopisu Knižní kultura. Jako redaktor tam pracoval v letech 1964 a 1965 Josef Hiršal (1920–2003), s nímž se Grögerová sblížila celoživotně jak lidsky, tak umělecky. Ji jsem tedy poznal přes něj. Příznačně. Vždycky byla ta druhá. … Continued
V roce 2012 ve svém interview pro Rolling Stone načasovaném k vydání alba Tempest Bob Dylan s unaveným údivem prohlásil: „Proč vlastně o mně lidi pořád mluvěj? Copak se zbláznili?“ Dnes totiž, více než padesát let poté, kdy poprvé začal přitahovat své publikum, unikavý, neuchopitelný Dylan musí čelit již daleko brutálnějšímu a nebezpečnějšímu typu některých … Continued
Žadoním: přestaň vrážet do rohů pokoje – a pak v nich stejně spát – ve tvrdých pravoúhlých pelíšcích o třech stěnách – přestaň se každý půlden chystat k odjezdu – opouštět místnost – a zase ji navečer namáhavě hledat – bezdechým úzkostným během po nábřeží – kde starým dlážděním prosakuje užitková voda. A následují už … Continued
Když nám doktorka Křemenná dočetla závěť, podívali jsme se se sestrou po sobě a ve stejnou chvíli řekli: „V žádném případě.“ „Být vámi, ještě bych to zvážila,“ zaměřila se na mě paní doktorka přes brýle s elegantními černými obrubami. „Ta podmínka se dá docela snadno splnit, a statek bude váš.“ Upřel jsem pohled na Nirvánu, … Continued
KYSELINOU? (DRUHÝ POKUS) Doktorovi bylo zrovna ten den 33 let. Už byl sice velký kluk, ale proti Petrovi, Oldovi a Zdendovi jen takové pískle. Ale když mohli do Mariánských Lázní jezdit za kyselinou metakřemičitou tak rozdílní hosté jako starý Renault nebo V. B. Třebízský, proč by to nezkusili na jednu noc tihle čtyři. Vzali to … Continued