Spolupráce trumpetisty Tomasze Stańka s triem o tři dekády mladší generací pianisty Wasilewského, s kontrabasistou Slawomirem Kurkiewiczem a bubeníkem Michalem Miskiewiczem, předcházela jeho přesunu na americkou scénu. Album September Night se zrodilo živě v září 2004, téměř rok od předchozí Suspended Night. Na albech jsou výhradně Stańkovy kompozice plus jedna společná – zde Kaetano. Wasilewského trio není … Continued

Zatímco polská nadžánrová kapela Los Agentos vyhlásila v roce 2023 období hibernace, její bubeník a klávesista Andrzej Serafin přichází s novým albem TXT. Na rozdíl od svých předchozích autorských alb tentokrát odložil vibrafon, lehce upozadil své oblíbené syntezátory a hodně vsadil na klasickou (tedy akustickou) bicí soupravu. Celkově má nahrávka blíže ke směsi mainstreamového jazzu a blues, … Continued

Každý prožívá úplněk jinak. Někoho tíží ve spánku noční můry, jiný trpí naopak nespavostí, vzácné případy se mohou vydat na náměsíčnou túru. A psovité šelmy mají ideálně nasvícenou scénu ke sborové vokalizaci. Majerovky ovšem nabízejí spíše romantiku jasné měsíční noci, kdy bledý přísvit odhaluje jindy neviděné krajiny. Ze šerosvitu tu na bdělého poutníka může vykouknout … Continued

Před dvaceti lety založil saxofonista a basklarinetista Pavel Hrubý trio Limbo, v dalším roce rozšířené o trumpetistu, a první nahrávka vyšla samizdatově v roce 2006. Od té doby se kapela obměňovala, věrný zůstával kontrabasista Taras Vološčuk – s výjimkou elektro-akustického obsazení v roce 2010. Původního trumpetistu Františka Kučeru nahradil Oskar Török, bubeníkem je už čtrnáct let Dušan Černák. Za ten … Continued

Pokud máte pocit, že tvorba současné populární hudby je pouze předvídatelný, dobře spočítaný spotřební útok na běžného posluchače, pak doporučuji vyhledat si druhé album amerického skladatele a zpěváka J. Mamany. Jeho barokně nařasená, aranžérsky hebká hudba je všechno, jen ne spotřební zboží na jedno použití nebo muzak vhodný pro nerušivý zvukový podkres. Dnes již bývalý … Continued

Esazlesa si dala vtipný název, odkazující snad k „provinčnímu původu“, ale nic provinčního na chebské čtveřici není. Sound někde mezi emo hardcorem a post-rockem je spíše kosmopolitní. Ostatně od roku 2009 fungující, byť v posledních několika letech na čas pauzírující kapela se při koncertování neomezovala na Českou kotlinu. Výrazové prostředky zůstávají na druhém dlouhohrajícím titulu Dokud … Continued

K hudbě DVA vždy patřila potrhlá hravost, se kterou duo vypiplalo „folklor neexistujících národů“, „evergreeny neexistujících kapel“ nebo „hity neexistujících rádií“. Potrhlost, samozřejmě se závažnějším poselstvím, a bezuzdná hravost neopustila DVA ani v roce občanskoprávní plnoletosti, rozuměj 18 let od vzniku. A nezředila ji ani desetiletá pauza v činnosti dua, přerušovaná jen nějakou tou drobnou domácí prací na … Continued

Kvinteto Conamara Chaos doprovodilo svůj debut několika stylově „chaotickými“ informacemi: Anord, přeloženo z irštiny, znamená chaos. A Conamara Chaos je označení chaotického terénu na povrchu jupiterova měsíce Europy, který změtí rozpraskaných ledových ker a bloků připomíná krajinu v irském regionu Connemara mezi hrabstvími Mayo a Galway. Na hudbě ovšem nic chaotického není. Naopak jde o pěkně uspořádanou, … Continued

Spoluhráči pianisty Ethana Iversona jsou basista Thomas Morgan a bubeník Kush Abadey, ve dvou titulech je zaskočili basista Simón Willson a bicista Vinnie Sperrazza. Jedenáct skladeb Iversona doplňují dva standardy. Sólovou Piano Sonatu věnoval virtuóznímu newyorskému pianistovi Yegoru Shevtsovovi, původem ze Lvova, jehož vyjádření „technicky přijatelné“ se stalo názvem alba, také titulní skladby. Úvodní kratičké … Continued

Na Caveova předcházející dvě alba Skeleton Tree a Ghosteen se dost lišily názory. Ne, že by někdo zpochybňoval jejich emoční sílu související s tragédiemi, které zpěvák musel prožít, šlo spíš o extrémně nesdělnou formu, o oproštění od písňových forem, zkrátka o dost radikální změnu stylu, ne vždy přijímanou jako pozitivní vývoj. V každém, kdo měl … Continued

V žádném případě se nedá říct, že by to byl blesk z čistého nebe nebo nějaké převratné překvapení: kdo Karla Vepřeka zná, dobře ví, jak je jeho tvorba kvalitativně nejen vyrovnaná, ale jak také ční nad spoustou mnohem známějších písničkářů. Těch obeznámených ale určitě není tolik, kolik by si Vepřek zasloužil. Je to jak jeho … Continued