Jakub Šimanský a Tomáš Niesner se potkali už v kapele Unna, což byl docela ostrý bigbít. Prvně jmenovaný hrál dokonce na bicí. Pak se ale intenzivně zaposlouchal do „fingerstyle“ kytarové hry Johna Faheyho a dalších představitelů žánru american primitive guitar (což dokonale chápu, před pár lety jsem Faheyho diskografii „sjížděl“ taktéž velmi náruživě) a opustil jak … Continued

Je těžké poslouchat In Transition a nebýt ochromen pocitem skoro osobní ztráty. Zkraje 90. let se z ničeho nic vynořil dokonale hotový písničkář, který fascinoval publikum andělským hlasem a symbioticky citlivou kytarou. Opuštěný syn kultovního, v pouhých 28 letech na předávkování heroinem umrlého muzikanta Tima Buckleyho (†1975) měl nádherně unikátní styl, jak vzít píseň a vyždímat … Continued

Má u finančního a mediálního magnáta ještě role griota váhu? Pokud se jmenuje se Youssou NʼDour a žije v Senegalu, otázka postrádá smysl. V té zemi je nejvíc Bůh , pak ze slušnosti menší mezera a hned po něm Král mbalaxu. Tolik ke společenskému statusu superhvězdy moderní africké hudby; autorsky už je to dlouho horší: … Continued

Že „blues bylo [u této kapely] vždycky jen jakýmsi spodním proudem“, vysvětluje v bookletu téměř sedmdesátiminutového alba Ondřej Konrád, který byl „u toho“ – spolu s Petrem Kalandrou a dalšími přáteli – od začátku. Formálně dokonalé dvanáctky možná v repertoáru Blues Session nepřevažovaly, ale blues jako nálada, blues jako typ hudebního vypravěčství, k tomuto volnému sdružení muzikantů – rockerů, … Continued

Britský zpívající pianista Anthony Strong (*1984), o kterém se před pár lety psalo jako o možném nástupci populárního Jamieho Culluma, se rozhodl deset let po svém debutu Guaranteed! a po zkušenostech s menšími sestavami nahrát velkokapelové jazzové CD, sestavené jak z převzatých písní, tak ze svých autorských skladeb. Jedním ze zásadních pozitiv alba je, že se léty … Continued