Polská slabost pro českou společnost a kulturu, zejména literaturu a film, se dá z Čech těžko pochopit. Co vidí minimálně posledních deset patnáct let čtyřikrát početnější národ, který si za minulých totalit (ať té, co přišla z Německa, nebo té, co následovala z Ruska) snažil vždycky držet rovná záda, na zamindrákovaných, malých Češích, kteří nikdy nevytáhli … Continued

Max Andersson je v Čechách dobře známá firma. Švédského komiksáře, ale i filmaře, bytem v Berlíně, ročník 1962, objevilo zdejšímu čtenáři nakladatelství Mot tituly Pixy (2001) a Kontejner (2003). Své existenciální příběhy, zasazené do postapokalyptických kulis a vyživované černohumornými fantaziemi surrealistického střihu, přijel autor představit do Čech několikrát i osobně. Pamatuji si rozhovor v Baráčnické rychtě na Malé … Continued

Zpracovat abecedu jako artefakt, kde si podávají ruku slovo s obrazem, výtvarné s literárním, není doma, natož v cizině nic nového pod sluncem. Známe skvělé pracovní výsledky Květy Pacovské (1979), Radka Malého a Františka Petráka (2012), známe Šmalcovu abecedu (2005), Ladovu abecedu (1911), Sekorovu abecedu (1939), Nezvalovu abecedu (1926) – a další a další kreace postavené na symbolických … Continued

Prozaický debut studenta scenáristiky na FAMU se odehrává ve městě, které hostí každoroční velký svátek – festival filmů, během nějž se dějí věci vymykající se obvyklému vnímání. Z pohledu Marka, studenta, přebujelého intelektuála a pravidelného návštěvníka festivalu se dozvídáme o průběhu velkého svátku a životě dalších „oslavenců“, kteří se však stávají pouhými stínovými postavami dramatu … Continued

Ještě v roce 2012 měl v Čechách o spisovateli a výtvarníkovi Miroslavu Šaškovi (1916–1980) pojem málokdo. Pak se jeho bohatého, světově proslaveného díla chopilo pražsko-táborské nakladatelství Baobab – a po čtyřech letech je k mání osm knížek plus jedna navrch. Osm z řady „This is…“, kde Šašek představuje v hutné zkratce vybrané metropole, potažmo státy světa, jako Paříž, Londýn, Řím, … Continued

Roman Szpuk je autorem knih se zvláštními názvy. Jeho básnická prvotina se jmenovala Otisky dlaní, což dodnes pokládám za název výjimečný – plný zvláštního napětí. Titul jeho nové knihy A zavaž si tkaničky tvoří s názvem prvotiny určitý významový oblouk. Kniha je to prozaická, ale jinak je v ní Roman Szpuk obsažen takový, jaký je. To znamená … Continued