Mohli to být klidně tři mušketýři. Tedy jejich novější verze. Znali se nebo o sobě přinejmenším věděli: Otta Mizera, Jan Řezáč, Rudolf Altschul. V té době, tedy v letech druhé války, a hlavně v kontextech, ve kterých se pohybovali čili po trasách zdejšího ponezvalovského surrealismu, na sebe museli narazit skoro nutně. Nejstarší byl Mizera, ročník 1919, nejmladší Altschul, … Continued

Nedávno mi starší syn položil poněkud záludnou otázku, jestli si umím představit, že ještě za padesát let bude někdo číst Kunderu nebo Škvoreckého, když jsou to autoři tak spjatí s určitou dobou. To přirozeně nemohu vědět, ale vyjma studentů české literatury, společenské historie a pak podivínských zájemců o dávné časy možná nikdo. Vždyť už je … Continued

Když jsme v šestnáctém pokračování našeho seriálu psali, že se ještě předtím, než se vrátíme k Edu Sandersovi coby básníkovi, podíváme blíže na poezii a básníky, z nichž vycházel a jejichž dílo respektuje, bylo to odbočení jistě širší, než by se možná dalo očekávat, doufejme však, že i výživné a poučné, a nešlo o nějaké … Continued

Závěrem předcházejícího pokračování našeho seriálu jsem vám slíbil pozvání na rychlý oběd, což také splním – ovšem předem varuji, že to možná nebude zrovna krmě podle vašich představ. I tak by ale měla být mimořádně chutná a výživná… Možná si vybavíte věty básníka Johna Ashberyho potvrzující názor O’Harových přátel, básník že prý se k poezii … Continued