Dnes je běžně rozšířená služba, která nabízí, že můžete strávit dovolenou kdekoliv na světě v cizím bytě nebo domě. Přijedete, vyspíte se v cizích peřinách, najíte se z cizích talířů cizími příbory, vysedáváte na cizích židlích u cizích stolů, myjete se v cizím umývadle, používáte cizí ručníky a záchody. Teď si představte, že by šly … Continued
Studio Hrdinů, o jehož uměleckých počátcích jsem psal v květnovém čísle UNI, otevřelo nový „hrací rok“ jako první ze všech pražských divadel, a to hned 31. srpna. Pro divadelnické klima hlavního města není ovšem asi důležité, že to bylo především kvůli dalšímu vytížení režisérky Kamily Polívkové v zahraničí (do vídeňského Burgtheatru směřovala jako kostýmní výtvarnice, … Continued
14. A 15. 9. 2014, Kokpit Kafé, Praha Výraz postžánrový (případně postžánrová, postžánrové) je vskutku čerchmantský a může se pod něj skrýt ledacos. Snad i proto se do postandrošského prostoru Kokpit Kafé, který rozhodně nepřipomíná kavárnu, ale je to zkrátka sklepení s minimem vybavení, vypravilo při této příležitosti různorodé, ale povětšinou zcela vstřícné publikum, které … Continued
Švédský kontrabasista a violoncellista Lars Danielsson navázal po dvou letech na svůj úspěšný projekt Liberetto, který nabídl melodické skladby na pomezí jazzu a vážné hudby. Jako důležitý partner, dokonce spoluautor repertoáru, zůstal od prvního alba mladý arménský pianista Tigran Hamasyan, dobře známý i z tuzemských jazzových festivalů. Stálicemi v sestavě jsou také bubeník a hráč … Continued
Gwilym Simcock je mladý velšský pianista (ročník 1981). Vystudoval kompozici a hru na piano a lesní roh, věnuje se jazzu i klasické hudbě a s oblibou překračuje hranice obou těchto žánrů. V roce 2011 natočil pro německé vydavatelství ACT nahrávku Lighthouse v triu s britským saxofonistou Timem Garlandem a s izraelským bubeníkem Asafem Sirkisem. V … Continued
Kdy jsem slyšel poprvé Ventil Duo si nepamatuji. Skvělou a svobodnou hudbu proloženou groteskními nápady však ano! V hradeckém rozhlase vznikly nahrávky, z nichž pět vyšlo v Pantonu. Martin Brunner (nar. 25. září 1953, Hradec Králové) hrál na flétnu, Jiří Vyšohlíd na klavír, altový klarinet, sopraninovou zobcovou flétnu, tubu od léků, brumli. V roce 1983 … Continued
Kdo pamatuje devadesátá léta, tak ví, že přívlastek „divoká“ vystihuje jen z malé části podstatu té doby. A to jak v pozitivním, tak i v negativním významu toho slova. Na hudební scéně se to mimo jiné projevovalo velkým zastoupením všeho nespoutaného, živelného a chrlícího energii na všechny strany. A zdaleka tím není míněná jen vlna … Continued
Dveře /Ta divná věc. Z jedné strany je to zabarikádovaná brána posledního útočiště, za níž se rojí rohatí útočníci odněkud ze sedmého kruhu Dantova pekla; z druhé strany jsou to prostě jen obyčejné zavřené kuchyňské dveře./ Jarní dopoledne. U stolu sedí chlapeček s holčičkou a čekají na svačinu, maminka stojí u kuchyňské linky, v baculaté, … Continued
Stejně jako v šedesátých letech byli v rocku Beatles za ty hodné a Rolling Stones za ty zlé hochy, tak i v dnešní době můžeme najít v populární hudbě podobnou polaritu. Tak například u houslistů, kteří si při tvorbě svých písniček vystačí se svým instrumentem, smyčkovacím zařízením a hlasem. Na jednu stranu můžeme postavit Owena … Continued
„Nejvíce dysfunkční spolek egomaniaků v dějinách rock’n’rollu.“ Tak zhodnotil památné turné folkrockové čtveřice Crosby, Stills, Nash & Young z roku 1974 poslední jmenovaný, písničkář Neil Young, ve své předloňské autobiografii Waging Heavy Peace (česky Hipíkovy sny, Nakladatelství Lidové noviny 2013). Ale ať už se skupina svištící na kokainu (bez toho by třiapůlhodinové koncerty neodehrála, není … Continued
Ano, je to již 20 let, kdy spatřilo světlo světa první cédéčko britského The Leaf Labelu. Anglické vydavatelství vydává velmi zajímavou muziku z celého světa. V katalogu najdeme klavírní alternativu Roba Ellise, post‑rock ve všech podobách, např. od Billa Wellse, 310 a dalších, elektroakustické experimenty Asa‑Chang & Junray, Icarus či Colleen až click’n’cut hudbu Murcof … Continued
Tlak. Ten byl při živém vystoupení nejpatrnější. Změny známé z nahrávek a videí už tak výrazné nebyly, patrné byly spíš ohlasy art rocku a jazz rocku, které ale nevadily, protože hudbě nic neubíraly na síle. Nástroje se proplétaly a vytvářely pulsující proměňující se složitou texturu plnou drobných ornamentů a měnících se nálad. Kdyby byl progresivní … Continued
