Miroslav Posejpal na sebe v posledních letech upozornil sólovými kontemplativně laděnými alby, kde využíval možností elektrické kytary doplněné řadou efektů, zejména loopery a delayi. Předtím však dlouho hrál na cello, jehož zvuk často a výrazně měnil pomocí efektů. Hrál na ně v Tonton Macoutes, Paraneuru a IQ+1 zaměřených na totální improvizaci od nuly. Sólové album Mindscapes … Continued

Trio je od konce dua Durman – Posejpal první kapelou, ve které působí kytarista Miroslav Posejpal, jenž se několik posledních let věnoval sólové tvorbě, kdy vytvářel působivá náladotvorná kontemplativně laděná kytarová alba. Trio vzniklo z podnětu Michala Kořána, který chtěl i na letošním festivalu Space X nabídnout něco výjimečného nového, jenomže mu seškrtaný grant neumožnil dovézt … Continued

To tu ještě nebylo, dalo by se říct, jenomže bylo, jen jsme si toho třeba nevšimli a nejspíš nám také chybí větší zkušenosti s javánskou zpěvačkou gamelanu, které se splašili koně. Nebo něco na ten způsob. Na každý pád tahle hudba patří do povinné výbavy fanoušků experimentálních nadžánrových nezvyklostí, kdy si za slovo experiment dosaďte … Continued

Muzika kapely s domovištěm v kalifornském San José bývá často titulována jakožto instrumentální progresivní rock. Uf! V tom případě by se na vrchu téhle kdoví proč vytvořené škatule musely válet desky pradávných stylotvorných bandů typu National  Health či Happy The Man, jazzujícího klasika Stravinského a hlavně Franka Zappy přinejmenším z období od Apostrophe (1974) po Broadway the Hard Way … Continued

Idiom „do třetice všeho dobrého“ platí pro třetí spolupráci Vladimíra Mišíka s producentem a skladatelem Petrem Ostrouchovem dokonale. Tvůrci se přitom nesnížili k opakování stejného receptu. Vteřiny, měsíce a roky zachycují nejen jiné autorské okno v čase než předchozí dvě, též skvělá alba, ale i jiný přístup k nahrávání. Na soundu je to znát. Naprostá většina instrumentálních základů se … Continued

Americký černošský písničkář, pro svá témata nazývaný afrofuturistou, a indiánská baskytaristka z téhož písničkářského ranku, akorát že nekonvenčnější, naštvanější a jazzovější, nás klimatickým manifestem vytrhují z letargie a nutí ke zvýšené bdělosti. Poslouchat album bez backgroundu se nedoporučuje. Rozhazování rukama nadšením nad hlavou z vás totiž ideálního příjemce sdělení ke škodě věci neudělá. Je sice nezbytné zmínit pozoruhodnou … Continued

Jako by zdánlivě odnikud spadla tahle precizně vytvořená, zahraná i nahraná deska, jejíž styl si stejně podobně spadnutě můžu nazvat divnostními pojmy avant-art-prog-punk, navrch symfonizující bigband s mikrofolkovým feelingem. Tohle všechno se totiž představí už v první písni Magic Death Sea Nemesis. Jo, málem bych opomněl divadelnickou stránku jejich užití hudby s texty a křiky z druhého plánu vmíchanými … Continued

Samozřejmě není jedno, jaký kabát Jan Burian svým písničkám obléká. Jejich výraz a posluchačovo vnímání jistě ovlivní, zda zvolí bigbít, elektroniku nebo, jako i v případě desky V horečce, formu strohých klavírních balad, blues či kupletů. Nakonec ale stejně zůstává nejdůležitější text a nápěv. A nápěvy i texty, nebo přesněji, zhudebněné básně ze sbírky Zničehonic, se Burianovi … Continued

Nejde o album ale o EPčko, na čemž ovšem nesejde, když vás ty čtyři skladby chtě nechtě pohlcují. Hranice mezi britským folkem a zbytkem hudební scény už k dobru věci nikdo nestřeží a s přijetím elektroniky, auto-tune, drone a syntezátorů nad tím nemá cenu ani uvažovat. Zpěvačka a houslistka Frankie Archer by se od zbytku elektrofolkařů zas … Continued

Debut jako výtečná dvanáctiletá whisky! Cestou sahající až do roku 2012 Arya Bobaie (zpěv a santour – ruční kladívkový strunný nástroj) a Kev Curtis (kompozice, kytary, basa, klávesy, samply, digitální processing a produkce) pěstovali synergii a zkoumali hlubiny hudebních možností, množin možností i inovací možných variant po zapeklité kruhové spirále až k tomuto eponymnímu albu. V mezidobí … Continued

Skotská skladatelka a virtuoska Pippa Reid-Foster hraje na tradiční keltskou harfu. Ergo, určitě vychází z keltské tradice, řekneme si. Byť její repertoár není lidový ani ohlasový. Ještě teskný úvodní kus Turning Tides se samplem příboje, trochu evokující památnou Renaissance de la Harpe Celtique Alana Stivella, by mohl tento částečný omyl podpořit nebo naznačit spojitost s new age. … Continued

Trumpetista Avishai Cohen (1978) rozprostřel pomyslný oblouk mezi duchem raně moderní hudby dvacátých let a dnešním jazzem, jehož spojnici tvoří symbolicky úprava věty Adagio assai klavírního koncertu G dur Maurice Ravela. Půlku alba zaplňuje Cohenova pětidílná svita Ashes to Gold. K naplnění své vize mu pomáhají rovnocenně častí spoluhráči, především pianista Yonathan Avishai a kontrabasista Barak … Continued