Americké trio Enon už u nás není nikterak neznámé, má tu stabilní okruh příznivců, hrálo tu již několikrát – a další pražský koncert je za dveřmi. Vždy mi na nich byly sympatické takřka chameleónské proměny, s jakými se na pódiu zcela přirozeně přesouvali z uřvaného noise-punku do elektronických zvukových experimentů, a odtud do elektro-popově vstřícné … Continued
Je dobře, že to Jan Brabec nevzdal. S třetím albem KRAJINA MLČÍ (Guerilla, 2008, 51:32) totiž dokázala jeho Domácí kapela prolomit dlouholeté období (často marného) hledání výrazu, znovuzačínání, pokusů a omylů, trvající už od rozchodu sestavy, která natočila minulou desku Jedné noci snil. Nahrávka je to plná podzimních melancholií, poklidné atmosféry a teskných motivů. Nabízí … Continued
Můžete si vymyslet národ. Třebas jednonohý. S očima na mapě, s nutkáním bizarnosti a potřebou domluvit se po celém světě. Napsat o něm knížku a bavit se splétáním nepravděpodobných setkání. Dosadit k fiktivnímu národu hudbu, tak to už je horší. Zůstane -li ovšem všechno na papíře – a bez notových zápisů – dá se spolehnout … Continued
Americký zpěvák a kytarista T Bone Burnett vydal s dvanáctiletým zpožděním hudbu, kterou složil pro představení dramatika Sama Sheparda. CD TOOTH OF CRIME (Nonesuch/ Warner Music, 2008, 39:26) obsahuje deset temných skladeb ze stejnojmenné hry, v níž se známý autor nekonvenčních příběhů rozhodl prozkoumat duši rock’n’rollových hvězd. V Shepardově příběhu je konfrontován zestárlý rocker Hoss … Continued
Japonský perkusista Seijiro Murayama začínal jako doprovodný hráč k divadlu butó, což ho jednoho krásného dne dovedlo do Francie, kde získal pocit, že má větší prostor pro své hudební eskapády. Mimo jiné se tam potkal například s Tomem Corou a Fredem Frithem a v neposlední řadě se saxofonistou Jeanem-Lucem Guionnetem, s nímž koncertoval i na … Continued
Na sklonku dubna proběhl v Praze, Brně a Olomouci již 15. ročník festivalu Dny evropského filmu. Akce víceméně záslužná, leč možná trochu v krizi. V pořadu Kritický klub, který připravuje na stanici Vltava filmový publicista Vladimír Hendrych nastolil odborník na danou problematiku Michal Procházka (redaktor přílohy Práva Salón) otázku, zda se už tahle přehlídka poněkud … Continued
Kambodža v polovině 70. let minulého století: po dvoře hrůzostrašného vězení S-21 chodí do kruhu zmlácená zpěvačka Huoy Meas a na povel zpívá své největší hity. Na krku těžké závaží, zkrvaveným šatům se už nedá říkat šaty. Když spadne na zem, přiskočí k ní dozorci a sekerou Huoy rozsekají hlavu. Kousek opodál se jejich kolegové … Continued
Boskovice jsou jedním ze stále nemnoha domácích festivalů, pro které je jediným kritériem kvalita a nikoli žánrové zařazení. Zní to sice jako strašlivé klišé – ale zkuste se podívat na sezónní programy většiny ostatních podobných akcí. Už dávno se pro ně vžil termín ,česká Lollapalooza‘ (odvozený od putovního festivalu ve Spojených státech, populárního v 90. … Continued
Narodil se v roce 1937 jako Karel Machálek; pseudonym přijal podle jména svého rodného města. Vystudoval průmyslovou školu výtvarnou v Uherském Hradišti a AVU v Praze. V roce 1976 odešel do Francie, v jejímž hlavním městě žije dodnes. Píše poezii i prózu, překládá, kreslí, maluje, sochá, věnoval se též filmovému plakátu. Přestože debutoval 1969 v … Continued
Ačkoliv ve většině případů byl terénní výzkum jakousi maturitou každého antropologa, kdy každý adept této vědy musel poznat svého ,divocha‘ v jeho domácím prostředí a za největší metu se považovalo, když tento ,divoch‘ ještě nikdy nespatřil Evropana, přesto se čas od času stávalo, že do antropologického řemesla začal ,fušovat‘ někdo, kdo nevytáhl paty ze své … Continued
Projekt školního komplexu z roku 1925 koncipoval autor oproti regulačnímu plánu pravostranné labské kotliny (1924) jako uzavřený, symetricky orientovaný areál, výškově navazující na budovu sousedního gymnázia, jejímž autorem je rovněž Josef Gočár. Vizuálně jsou si obě stavby blízké, přesto lze ve školském areálu spatřit významný posun v architektově myšlení. Nejde jen o nová a ve … Continued
Prostějovská rodačka Kateřina Piňosová (1973), od druhé poloviny 90. let usazená v Praze, patří od počátku svého díla mezi ty umělce, kteří jsou schopni svoji tvůrčí myšlenku převést jak do formy slovesné, tak výtvarné. Je tedy básnířkou, byť svoji poezii dosud prezentovala pouze jedinou samostatnou knížkou (Housenka smrtihlava, 2000) – a je rovnocennou kreslířkou, malířkou, … Continued
