Skip to content

AMOEBA SPLIT: Quiet Euphoria

By Petr Procházka

Proč kvaltovat, že. Kapela z malého galicijského přístavu A Coruña vydala debut Dance of the Goodbyes (2010) skoro po desetiletí fungování a mistrovskou dvojku Second Split až v roce 2016. Čili žádní nováčci. Leckdo je formálně řadí k jazzové fúzi, progresivnímu rocku nebo canterburské scéně, k čemuž mohou svádět jimi deklarované vlivy King Crimson, Soft Machine a Caravan. … Continued

MATA ATLANTICA: Retire e Ritmo

By Petr Procházka

Mata Atlântica je jedním z druhově nejbohatších ekosystémů na planetě. Kdysi pokrýval mnoho milionů hektarů podél brazilského pobřeží v Bahii. Mizí. Z mnoha příčin. Už jen 10 % tohoto deštného pralesa zbylo. Nedotčeno. Stále jsou zde ale objevovány nové, endemické živé druhy. Hyperaktivní muzikant Markus Reuter tam v roce 2017 přijel na pozvání kamaráda producenta Mathiase Derera, … Continued

ARNAUD BUKWALD: La Marmite Cosmique 7 – Uncle Bizarre

By Petr Procházka

Svérázný a bez nejmenší nadsázky renesanční avantgardní francouzský umělec, skladatel a hráč snad na jakýkoli nástroj potřebný pro chutný mišung, přidávaný po špetkách i hrstech do sady náplní jím tvořených unikátních nádob, je mimořádně eklektický výstředník par excellence. Album Bizzaremporium (2011) může být takovým „identifikačním“ vlomem k výtvorům Arnaudovy melanže podivínského jazzu, dřevní rockové psychedelie, progu … Continued

DIE WILDE JAGD: ophio

By Petr Procházka

Mezi lety 2015 a 2020 vznikla tři studiová alba – dokumenty hudebního vývoje německého autora a producenta Sebastiana Lee Philippa v (nejen) elektronickém projektu Die Wilde Jagd s kolegou Ralfem Beckem. Coby mezihru před letošním ophio vydali loni pro festival Roadburn dlouhou kompozici Atem. Zatímco první věci bylo možno řadit, dejme tomu, ke kříženci krautrocku s pramátí … Continued

UUNDERGROUND – LIDSKÝ PORTRÉT: Rudolf Prekop

By Petr Procházka

Fotografických knih je při dnešních možnostech digitálu ročně vypouštěno kdoví proč i tiskem tisíce. Chlubná potřeba sdělit cokoli. Klokotavý potůček za chalupou, zmuchlaná duchna, zhnisaný palec, psík zamotavší se do praporu na demonstraci, cokoli. Pak jsou publikace tematické, generační či jako v tomto případě mezigenerační. Nota bene v rozměru československých dějin a jejich zlomů/významu osobností nezávislé kulturní scény … Continued

JEFF BERLIN: Jack Songs

By Petr Procházka

Čas zrychluje. Kdysi se deset let v přerodu k čemusi novému rovnalo revolučnímu objevu. Ve všem. Kánon je ale dán. Jako kámen. Časem obrůstaný záchytným životem z dáli nalétavých rostlin, abrazován vichry, hybnými ledy i neurvalým sluncem. Když v říjnu 2014 umřel velevlivný muzikant-basák-skladatel-zpěvák Jack Bruce (1943–2014), mnozí strnuli, poklonili se, zamlkli. Člověk by čekal nějaký hold. Všichni … Continued

TWOMBLEY BURWASH: Grak II Blak

By Petr Procházka

Ať už někdo vynalezne novou škatuli pro muziku, kterou si po svém jedou svérázníci typu XII Alfonso, Armelle LC, Craig Fortnam nebo tato specialita otce a syna McDadeových z anglického Bradfordu. Když do jazzu švihali epesní střelci Miles či Herbie rockovou elektrickou psychedelii, to byla rychlovka – prostě jazzrock. Když se jim rockeři zapeklitě větvenými písněmi … Continued

COMPASSIONIZER: Narrow Is the Road

By Petr Procházka

Petrohrad, 24. února 2022: ráno má Ivan Rozmainsky (skladatel a multiinstrumentalista, mj. kapela Roz Vitalis) stovky nepřijatých hovorů a v mailu aktuálně upravené starší básně Anastazie Prochorenkové na téma Cesta. Zprávy dne jsou šílené. A s každým dalším budou hrůznější. Fikce, ale slovo válka je od toho dne v Rusku trestný čin, tak aspoň vykřičet názvy ducha hudby: … Continued

STAR PEOPLE: Black Tie & Tales

By Petr Procházka

Hvězdní lidé jsou zvláštní, zajímaví a zábavní. Spojují legrační sci-fi témata s progresivitou à la Zappa, Univers Zero se znaky velmi ujetého popu The B52ʼs nebo Bowieho. Debut …Are Coming (1999) byl koncepčním úletem o tom, jak Země začala vysílat rádiové a televizní vlny, byly tyto vcucnuty černou dírou a vyvrhnuty do všech dimenzí včetně … Continued

SARO COSENTINO: The Road To Now

By Petr Procházka

V Praze usazený Říman, skladatel, muzikant a producent, ročník 1960, po pětadvaceti letech konečně nahrál nové plně autorské album. Třetí. To první osobní Saro Cosentino (1988) bylo přerodem/posunem/odstřižením od předchozích tápání zřetelně amerických vlivů z pseudoblues, polorocku, divnopopu atp. V konci 70. let se už totiž silně zajímal o experimentální formy hudby. Skládal divadelní i filmová … Continued